V příbězích, které jsou určené především pro předškoláky a děti mladšího školního věku, se hlavních rolí ujaly postavičky oblíbených zvířat. Každou z pohádek pak doprovází věrohodná ilustrace kozlíka, ovečky, kravky či vlka z pera kreslířky Marie Lehotské.

„V dnešní nelehké době jsem se rozhodla potěšit všechny děti, které musejí být doma, bez možnosti se jakkoli jinak zabavit sportem, kroužky či vycházkami s kamarády. Nyní se vše odehrává online včetně výuky, a proto si myslím, že je nutné, aby se děti zabavily i v reálném světě, používaly svou představivost a tvořivost,“ zdůvodňuje Kostková, která zároveň pracuje jako teta v mikulovském dětském domově.

Pohádky, které sepsala, jí dlouho ležely v šuplíku. „Napsané je mám řadu let, využívám je jako předlohu k hraným představením, které s dětmi nacvičujeme v rámci dramatické výchovy. Chyběla mi k nim ale ilustrace. A pak jsem si vzpomněla na svou kamarádku Marii Lehotskou a ona souhlasila. Pohádky se postupně přizpůsobují době, místu, nebo třeba aktuálním problémům,“ vypráví čtyřiapadesátiletá žena, která se po vystudování Sociální pedagogiky na brněnské Masarykově univerzitě vrhla v programu celoživotního studia na Výchovnou dramatiku na pražské Divadelní akademii múzických umění.

Pohádky psané srozumitelně, hravě a lehkým perem mohou rodiče dětem nejen předčítat, ale třeba si je i zahrát. Vycházet budou pravidelně na stránce Slovo života Mikulov na sociální síti Facebook. „Z obrázků jsme vytvořily i omalovánky, které si děti mohou vymalovat. Mohou si z nich ale třeba vyrobit i domácí papírovou loutku na špejli a pak si zahrát loutkové divadlo. Celý seriál existuje také v audioverzi, kterou jsme natáčeli původně pro Transworld radio v Brně,“ přibližuje sympatická Mikulovanka.

Do města pod Pálavou ji a jejího manžela zavedlo před deseti lety působení u Evangelické církve metodistické. „Můj muž byl farářem. U této církve je to tak, že se faráři vždy po čase musejí stěhovat. A tak jsme přišli do Mikulova. Já jsem začala pracovat nejprve jako dobrovolnice v dětském domově. No a protože se nám zde líbilo a nechtěli jsme odejít, dal manžel výpověď, zůstali jsme zde a já jsem se práci s dětmi začala věnovat naplno,“ popisuje svou životní cestu Kostková.

Se svými svěřenci se pyšní také úspěchy z přehlídek dětských domovů s názvem Nejmilejší koncert. „Opakovaně jsme postoupili do národní přehlídky, hráli jsme v domovech důchodců, léčebnách dlouhodobě nemocných, ale i ve školkách. Je vidět, že hrát děti ohromně baví, a že příběhy jsou nadčasové a aktuální. Mnohdy je s některými dětmi těžké pracovat, ale formou dramatické výchovy jsme schopní zvládnout opravdu hodně,“ říká autorka pohádek, která se nevzdává myšlenky vydat je i knižně.

ODMĚNA PRO TY, KDO DOČETLI AŽ SEM: