Nedaleký vrch Děvín navštíví ročně až 150 tisíc lidí, mnozí z nich vyšplhají také k bezmála 800 let starým Děvičkám. K původně gotické památce mají zcela volný přístup, čehož někteří zneužívají, lezou po obvodech zdí, odkud pak odpadávají jejich části a kameny.

Nadšenci ze spolku Památky Pálavy počítají s usměrněním návštěvníků. „Vznikne vymezená prohlídková trasa. Nově zavedeme dobrovolné vstupné. Veškerý výnos vrátíme do projektu a provozu. Jakmile to bude možné, vzhledem k epidemiologické situaci, umístíme k hradu správní chatku, kde chceme mít průvodce. Lidé od něj dostanou brožurku s informacemi,“ popsal Ševeček. S obnovou památek má zkušenosti více než pětadvacet let.

Údolí Plakánek.
Cyklisty čeká v oblíbeném Plakánku stopka. Do údolí se již na kole nedostanou

Během revitalizace bude hrad zpřístupněný nepřetržitě s výjimkou stavebních míst. Pro záchranu unikátního přírodního a kulturního dědictví zapojí ruce i dobrovolníci, na vše dohlédnou techničtí odborníci, památkáři, archeologové a ochránci přírody. Zřícenina je totiž součástí Chráněné krajinné oblasti Pálava. „Pro nás jsou zásadní dvě věci. Aby se při sanačních pracích nezhoršily podmínky pro hnízdění rorýsů nebo zimování netopýrů a vrápenců ve spárách zdiva. Dále aby turisté nešlapali po okolní stepní trávě s chráněnými rostlinami. Podoba projektu to naplňuje,“ řekl vedoucí správy oblasti Jiří Kmet.

Rozpočet? Deset milionů na první etapu

Práce mají trvat až do roku 2028. Předpokládaný rozpočet první záchranné etapy, která řeší havarijní stav, je podle spolku zhruba deset milionů korun. Rozpočet na letošek činí přibližně jeden milion. Pokud potřebné peníze neseženou, udělají dílčí sanační práce. První zásah již mají Děvičky za sebou - kácení náletové vegetace. Mohutné kořeny stromů totiž poškozují hradby.

„Na letošek jsme naplánovali nezbytné práce. Vytěžené dřevo využijeme na zábradlí, to v části paláce chybí. V průhledech oken, kde neukáznění lidé přepadávají při focení selfie, bude zábradlí. Lešení nejdříve vyroste u cimbuří v západní části paláce a na jeho východě u rozštěpu obvodové zdi. Tyto dvě části jsou v havarijním stavu a další zimu by nemusely přežít,“ upřesnil Ševeček s tím, že spolek zatím získal od ministerstva kultury a obce Pavlov dohromady prvních 160 tisíc korun.

Morbidní atrakcí Liptaně je rodný dům masového vraha Blažka. Dnes může sloužit k natáčení hororů.  Nový majitel by ho chtěl rekonstruovat na ubytovací zařízení.
VIDEO: Morbidní atrakce v Liptaně. Z rodného domu masového vraha Blažka je ruina

Dále se poohlíží po dotacích a na projekt už přispívají i první donátoři přes transparentní účet. „Zrovna před týdnem jsem se na hrad dívala a říkala si, jestli se jej někdo ujme či se zcela rozpadne. Určitě něco pošlu,“ komentovala záměr například Irena Krischková.

Ve špatném stavu je podle spolku také klenba tamního sklepa. „Je jen otázkou času, kdy se klenbou propadne dolů skupina návštěvníků,“ dodal Ševeček. Po sanaci může ve sklepení vzniknout expozice a lapidárium. Památkáři požadují využívání původních technologií a schválených materiálů. Na práce má dohlížet i archeolog z Regionálního muzea v Mikulově, které je partnerem projektu.

Obnova Děviček
Zřícenina tvoří dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů na jižní Moravě. Nachází se na vápencové skále vypínající se do nadmořské výšky 428 metrů. Hrad je chráněn jako kulturní památka. Je i součástí Chráněné krajinné oblasti Pálava, v okolí jsou vzácné traviny a rostliny, jako kosatec nízky či violka nejmenší. V hradu hnízdí rorýsi a zimují vrápenci.

Stavba chátrá, rozpadá se a hrozí, že do pár desítek let zmizí úplně. Na záchranu vznikl spolek Památky Pálavy, který si vytkl za cíl v prvé řadě sanaci Děviček. Získal hrad v užívání od Lesů České republiky.

Vstup je nyní pouze na vlastní nebezpečí.

Kvůli náporu turistů chtějí členové spolku turisty v areálu usměrnit, vytyčit jasnou prohlídkovou trasu a zavést průvodce.

Vybírat budou i dobrovolné vstupné, veškerý výtěžek poputuje zpět do projektu a provozu.