To vše se odehrává na videozáznamu ze cvičení, který se v pátek promítá v Rudici na Blanensku. Obec v srdci Moravského krasu v těchto dnech hostí mezinárodní mítink ECRA. Na něj se sjelo sto padesát specialistů ze speleologických záchranných služeb z pětadvaceti zemí. Na akci se podílel také Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje. „Setkání je o výměně zkušeností při práci v terénu. Je tu několik odborných komisí se zaměřením na techniku, zdravotnictví, rozpojování materiálů a také speleopotápění. Řeší se nové trendy a postupy při záchraně lidí z podzemí,“ vysvětluje starosta Rudice a zároveň náčelník Speleologické záchranné služby České speleologické společnosti Roman Šebela.

Letos čeští jeskynní záchranáři slaví čtyřicet let od založení zmíněné služby. V republice mají dvě stanice, záchranářů je třicet. Jedna ze stanic funguje právě v Rudici. Prvotně byla určená pro záchranu speleologů. V jeskyních však v minulosti pomáhala i zraněným turistům. „Jsme amatéři s profesionálním přístupem. Říkalo se, že jeskyňáře může zachránit zase jen jeskyňář. Platí to i dodnes. Avšak úzce spolupracujeme s hasičským záchranným sborem a místními dobrovolnými hasiči. Cvičíme členy jeho jednotek. Při zásahu vyjíždějí do terénu jako první s vybavením a materiálem. Chystají zázemí a přístupové cesty,“ upřesňuje záchranář.

POTÁPĚNÍ V LOMU

Na setkání nechybí specialisté z alpských zemí, kteří ve zmíněném oboru patří k absolutní špičce. Kromě bloku přednášek je pro účastníky mítinku připravena i řada praktických ukázek. Jednou z nich je záchrana zraněného z podzemních prostor zatopených vodou. Simulace ostrého zásahu se odehrává v lomu v nedaleké Šošůvce. „Potápění v jeskyních patří mezi speleologickými činnostmi k nejnebezpečnějším. Rozdíl oproti běžnému potápění je ten, že se člověk nemůže vynořit. Nad hlavou má strop. Viditelnost v jeskyních bývá nulová, kvůli rozvířeným usazeninám. Spouštěčem rizikových událostí bývá často panika. Potápěč se může třeba zamotat do vodicí šňůry, začne panikařit a to může být spouštěčem tragických nehod,“ říká jeskynní potápěč Jan Sirotek.

Před lety byl u úspěšného zásahu, kdy se podařilo dostat uvízlého potápěče z vývěry Jedovnického potoka na Blanensku. Na dalším stanovišti přímo v Rudici zase člen jeskyňářské skupiny Tartaros Filip Doležal ukazuje speciální postupy při rozpojování hornin. Za použití mechanických klínů i moderní techniky v podobě akuvrtaček, bouracích kladiv nebo hydraulického trhacího klínu. „Vápenec je sice relativně měkký, ale zároveň velmi houževnatý. V podzemí jsou stísněné prostory, kde se nedá využít rozměrné nářadí nebo trhací postupy jako na povrchu nebo těsně pod ním. Když je zraněný dolámaný tak, že musí na nosítka, je pro ně potřeba zajistit průchod. To je v podzemí problém. Na odstřelení částí skály se často používají speciální patronky, které ji naruší. Je to rychlejší než sekat vápenec paličkou a majzlíkem,“ vysvětluje střelmistr a zároveň člen speleologické záchranné služby Doležal.

ODSTŘEL SKÁLY

V Moravském krasu na Blanensku nedaleko Býčí skály před časem zasahoval například hodonínský profesionální hasič Jakub Pardík. S kolegou Šimonem Folvarčným přijeli na mítink do Rudice se speciálním autem a výbavou hasičských střelmistrů. Nejčastěji s nimi zasahují například u povodní. „Nedaleko Býčí skály v Moravském krasu jsme ale před časem odstraňovali několikatunový skalní blok, který se uvolnil. Hrozil, že zavalí turistickou stezku a silnici. Narušili jsme ho pomocí sedmnácti vývrtů a kila trhaviny. Po odstřelu se rozbil na menší kameny, které se odstranily. Bylo to v nepřístupném terénu, kam se těžké technika nedostala,“ dodává Pardík. To už přichází na místo skupina speleologických záchranářů a začíná další z praktických ukázek. Mezinárodní mítink končí v sobotu večer.