Hejtman je přesvědčený, že význam nádraží výrazně překračuje hranice Brna. „Stojí na území města a je hezké, že o něm Brňané budou hlasovat. Jenže se nelze tvářit, že Brno není součástí Jihomoravského kraje. Když má být referendum o nádraží měli by mít možnost se vyjádřit ti, kteří každý den jezdí vlakem do Brna a z Brna," řekl Hašek.

Vhodný termín pro referendum jsou podle něj právě krajské volby. Lidé by měli rozhodovat i o dalších otázkách. „Témata zvažuji. Oslovíme se nimi koaliční lidovce a ostatní kluby v zastupitelstvu v dostatečném předstihu před volbami," uvedl hejtman.

Plán se ovšem nelíbí Miroslavu Patrikovi z aliance Referendum, která brněnské hlasování prosadila. „Je to předvolební populismus. Hašek mohl referendum vyhlásit po celou dobu, co je hejtmanem. Chce se udržet u funkce, jiný význam referendum nemá. Je to ztráta peněz," zdůraznil Patrik.

Podle něj je nádraží jen problém Brna a okolí. „Není to celokrajský problém. Jen to zvýší riziko příliš malé účasti. Za lidi z okolí Brna bohužel musí rozhodnout Brňáci. Výsledek mohou ovlivnit tak, že přesvědčí své brněnské přátele a příbuzné," navrhl Patrik.

Náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených, která také podporuje referendum a variantu nádraží v centru je smířlivější. Ale také kritický. „I my se domníváme, že je třeba hledat způsob jakým se lidé jezdící vlakem do nemocnic, škol či do práce vyjádří," ujistil.

Zároveň ale také upozornil na problém s účastí. „Aby bylo referendum závazné, musí být ale alespoň třetinová účast a zároveň pro jednu z variant hlasovat alespoň čtvrtina všech voličů. Třeba pro odlehlejší části Kyjovska ale nebude nádraží v Brně takové téma, aby o něm lidé ve velkém hlasovali. Navíc dvě referenda by byla matoucí pro Brňany. I jich by se totiž krajské referendum muselo týkat," upozornil náměstek.

Pro vyjádření lidí z obcí, které jsou vlakovou tratí na Brno navázané, navrhl místo referenda anketu.

Spokojený moc není ani bývalý náměstek primátora Robert Kotzian. Ten byl proti referendu. Spolu se svým spolkem Brno+ je pro variantu u řeky. „Záměru hejtmana nerozumím. Vždy přistupoval k problému nádraží racionálně. Krajské referendum jako obraz toho brněnského by byl podle mne nešťastný krok," uvedl Kotzian.

Část lidí z kraje má ale názor opačný. „Jezdívám vlakem z Vyškovska. Současná podoba nádraží je ostuda a nedokážu si představit rozumnou přestavbu v současné poloze. Ovšem rozhodovat mají jen Brňáci," řekl Michal Kolář.

Promluvit do polohy nádraží by chtěl i Pavel Sobotka. „Stěhuji se do Kuřimi. Cesta vlakem do centra Brna je výhodná jak pro mne, tak děti jezdící do školy. Pokud se ale bude zastavovat někde za Zvonařkou, bude asi lepší jezdit autem. Rád bych se tedy vyjádři i když už nebudu mít v Brně bydliště," přeje si Sobotka.

Výsledek krajského či městského referenda o nádraží v Brně nemusí znamenat, že se jím bude řídit stát, který má být investorem stavby za dvacet miliard. Ministerstvo dopravy už dříve vyhlásilo, že to bude jen poradní hlas. Záleží tak hlavně na studii proveditelnosti porovnávající obě varianty. „Počítáme s tím, že bude hotová ve druhé polovině roku 2016," uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.

Podle dřívějších vyjádření politiků ovšem případný rozpor výsledků studie a referenda mohl znamenat, že na nádraží bez podpory lidí nepošle dotace Evropská unie.