Nový rybník se podle vodohospodářského inženýra Petra Havlíčka vyplatí stavět na zelené louce, kde teče potok. „I když vypadá jako přírodní prvek, dělníci musejí vykopat základy, projektanti navrhují přelivy, mokřady nebo pevné břehy," upozornil Havlíček. Protože není jednoduché rybník správně postavit, vyjde podle něj hektar vodní plochy na milion korun.

Rybáři a obce

Nejčastěji si rybníky pořizují rybáři nebo obce. S investicí jim pomáhají dotace. „Pokud obec požádá o peníze ministerstvo životního prostředí, v rybníku pak smí chovat jen omezené množství ryb. Důraz ochranáři kladou také na rostliny a obojživelníky. Na stav biotopu úředníci velmi pečlivě dohlížejí," upozornil Havlíček. Dělníci stavbu rybníka dokončí průměrně za rok a půl.

Pokud projekt dotuje ministerstvo zemědělství, nejdůležitější je naopak právě rybí obsádka. „Nejčastěji v nich rybáři loví kapry, ale také candáty, líny nebo karasy," vyjmenoval tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.

Podle Jana Mareše z ústavu rybářství brněnské Mendelovy univerzity je na Moravě o téměř tři čtvrtiny rybníků méně než v šestnáctém století. „Předpokládám, že se stoupajícím trendem staveb rybníků přibudou další dotační programy," doufá.

Nové rybníky na jižní Moravě.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

VÍCE SE DOČTETE VE ČTVRTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.