Podle něj se měl domek číslo XIII opravit. „U nové stavby si člověk připadá jako na Labi či někde v Německu nebo Holandsku, určitě ne na Baťovém kanálu," upozornil Ondračka.

Podobně změnu vidí i bývalý šéf Ředitelství vodních cest České republiky Jan Skalický. „Jako turistické lákadlo má Baťův kanál největší atraktivitu postavenou na technickém vodním díle a infrastruktuře z jedné doby, což vytváří specifickou atmosféru. Státní plavební správa původní domek v Petrově nezrekonstruovala, ale zbourala, což místo znehodnotilo. Je zapotřebí bít na poplach a zabránit takovým excesům," řekl Skalický.

Také lidé přímo na místě by dali přednost původnímu vzhledu. „Měla se zachovat původní cihlová architektura Baťova kanálu. Nad současným vzhledem se podivují především turisté, kteří zdejší úsek už v minulosti navštívili. Říkají, že sem nepatří," řekl Petr Flašar ze sousední půjčovny lodí.

Novou podobou není nadšená ani Denisa Marková z Chrudimi. „Současná stavba je sice hezká, ale příliš moderní. Mnohem víc by se sem hodil domek z Baťovy éry," prohlásila návštěvnice z východních Čec. Pavel Tomanovský z Petrova, který v okolí venčí psa, upozornil na to, že budova už chátrala a zřejmě potřebovala rekonstrukci. „Při pohledu na dům mě ale nejvíce mrzí betonový plot, který vypadá jako sarkofág. Nevím, co se bude za těmi zdmi dít," doplnil místní. I z hlediska památkové péče bylo bourání hodně problematické. „Domek v Petrově sice nemá památkovou ochranu, ale třeba ve Strážnici je podobný na kraji památkové zóny a je přestavěný se zachovaným jádrem," poukázal garant Národního památkového ústavu pro Hodonínsko Jaromír Míčka.

Bývalý domek obsluhy plavební komory v Petrově.Zdroj: DENÍK/Zuzana Černá

Také podle ředitele obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěcha Bártka by bylo v ideálním stavu správné budovu rekonstruovat do původní podoby z Baťovy éry. „Bohužel domek v Petrově byl dlouhodobě v havarijním stavu, neobydlený, s četnými úpravami a chátral. Vím, že se rekonstrukce zvažovala, ale odstoupilo se od ní kvůli funkčnímu využití objektu a zvýšeným nákladům. Nakonec by měl také trochu kopírovat tradiční styl," vysvětlil Bártek.

Ondračka se obává, že tento případ může odstartovat další demolice původních domků na Baťově kanálu. Proto navrhuje památkovou ochranu této vodní cesty. „Jinak to skončí i jinde jako v Petrově, což pak samozřejmě sníží jeho turistickou atraktivitu," varoval architekt.

Ten stál u textu návrhu ochrany, který směřoval na ministerstvo kultury, naposledy v roce 2012. Příznivci chtěli ochránit pro příští generace především nejvýraznější části, jako jsou stavební objekty plavebních komor a dochované části technického zařízení a domky obsluhy včetně hospodářských budov a zřídit ochranné pásmo na celé úseky umělých kanálů.

Souhlasí s nimi také památkář Míčka. „Ukázalo se to ale jako obrovský problém, v současnosti stěží řešitelný. Jde totiž o obrovsky dlouhou liniovou stavbu a vyhlášení za památku by znamenalo souhlasy všech zúčastněných, například majitelů pozemků či obcí. Tato délka nemá v České republice srovnání," osvětlil památkář s tím, že i individuální prohlášení staveb za památku jde na ministerstvu ztuha.

Státní plavební správa se rozhodla k demolici petrovského objektu na základě statického posudku objektu. „Ten konstatoval statické poruchy, trhliny, nosného zdiva, absenci věnců a nedostatečnou kvalitu základových konstrukcí," uvedl ředitel přerovské pobočky Státní plavební správy Tomáš Ostrčil s tím, že za styl nové stavby byl zvolený obdobný jako služebna plavebního úřadu na Horní Vltavě.