Opět tak jsou k vidění v Dúbravě procházející se návštěvníci lesa s intenzivními pohledy směřujícími dolů. „Každopádně poslední déšť houbám pomohl. Předtím byla horka a foukal teplý vítr, což jim absolutně nesvědčilo. Od úterý se v lese začaly objevovat malé pýchavečky, což je předzvěst a jedna z indicií toho, že pak začnou růst i další druhy. Myslím si, že by tak v pátek, případně v sobotu mohly začít růst bedle,“ informoval prezident ratíškovického mykologického kroužku Václav Koplík.

Speciál houby banner Jak ještě prozradil, v okolí Ratíškovic se začaly vyskytovat už i klouzky a suchohříbky. „A kupodivu i hřiby smrkové,“ podotkl zkušený houbař, kterého v současnosti druhová pestrost hub v okolních lesích zajímá ještě více než obvykle. Už v sobotu totiž v Ratíškovicích startuje třídenní hojně navštěvovaná výstava hub, na které se loni představilo na 280 druhů a zamířily sem téměř dva tisíce obdivovatelů hub. V minulosti tady dokonce přivítali návštěvu z kambodžské univerzity.

Jenže zajím je nabídka v lesích okolní Dúbravy méně bohatá. Malé pýchavky zrovna každý houbař nesbírá. „I když vyhrály jednu anketu, v níž hlasující ocenili její nejhoubovatější chuť ve vývaru. Navíc se dají připravit i s vejci,“ přiblížil ratíškovický mykolog.

O uplynulém víkendu si ale na pestrost v lesích Bílých Karpat nemohl stěžovat třeba Ladislav Špeta z Hodonína. „V sobotu jsem tady objevil na patnáct druhů hřibovitých hub, mezi nimi i vzácné jako hřib Le Galové, nachový, bronzový, medotrpký nebo satan,“ nastínil část bohatého fotoúlovku Špeta.

Tento týden, ve středu ráno zahlédl dokonce na zahradě zahlédl bedlu. Ta je pro většinu milovníků hub atraktivní zejména kvůli svému klobouku, ze kterého se pak po tepelné úpravě servírují na talíř oblíbené řízky. Také nožka se ale podle houbařských gurmánů dá dobře využít, a to po rozkrojení a usušení. „Po následném rozemletí je z něj výborné houbové koření. Pražáci mu říkají houbový prach,“ nastínil Špeta.

Více o houbách a houbaření zjistíte na webu Deníku.

Pořadatelé ratíškovické výstavy mají v blízkém i širším okolí hlídky, díky kterým dostávají aktuální informace o úrodě ve vzdálenějších lesích. Případně jim spřátelení kolegové sami obohatí expozici. Například ze slovenského Záhoří nebo z Chřibů. „Ještě o minulém víkendu byly Chřiby bohatší na hřibovité houby, hřiby pravé či barevné, jak jim tam říkají. I vzácnějších druhů tam bylo poměrně dost,“ sdělil Koplík.

Bedle rostoucí mezi Hodonínem a Dubňany ve středu dvacátého září. | Video: Deník/Petr Turek

Pak ale houbaři zaznamenali útlum. „Už začínalo být sucho, ale v úterý napršelo přes deset milimetrů, takže snad už nějaké houby vyskočí ven. Chtěl bych se jít podívat na hřiby ve čtvrtek či v pátek,“ řekl Miroslav Vaculík z Vřesovic.

Český hydrometeorologický ústav nabízí na svém webu republikovou mapu pravděpodobnosti růstu hub. Kde pro středu dvacátého září je v hodonínském okrese vysoká pravděpodobnost růstu především v Bílých Karpatech, Ždánickém lese a Chřibech. „Nedá se ale říct, že by les vypadal přeplněný houbami. Předpokládáme ale pozitivní vývoj. Tedy, že se to konečně rozroste,“ dodal Koplík. Zároveň doplnil, že pokud si lidé nebudou vědět rady s určením druhu nalezené houby, tak se mohou stavit na výstavu, kde bude houbařská poradna Romana Maňáka.

Další déšť potřebný pro růst hub očekávají meteorologové pro východ Jihomoravského kraje četnější především od soboty.