Dvě třetiny úrody vojtěšky a až třicet procent ječmenu a pšenice poničili společnosti Zemědělská v Čejkovicích na Hodonínsku hraboši polní. „Škody jsou v milionech korun,“ vyčíslil ředitel firmy Tomáš Martinec. Velké škody hlodavci způsobili i dalším farmářům v kraji.

Hraboši na jihu Moravy
-co je problém: přemnožení hraboše polního vadí zemědělcům, kterým ničí úrodu
-míra poškození: na Hodonínsku evidují zničení 2/3 úrody vojtěšky a poškození také dalšího obilí
-jak se chtějí bránit: plošnou aplikací jedu Stutox II, schválil to Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský
-kdo je proti: ornitologové a ochránci přírody se bojí úhynu ptáků, kteří se hraboši živí, včetně vzácných druhů, jako jsou sýčci

Ministerstvo zemědělství navíc po kritice ornitologů a ochránců přírody zrušilo povolení plošné aplikace jedu Stutox II proti hrabošům, které vydal minulý týden Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. „Je potřeba vážit nejen ekonomické dopady na zemědělce, ale také dopady na životní prostředí,“ poznamenal náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

Poškozené jsou zemědělské podniky na Břeclavsku, Brněnsku nebo Hodonínsku. Zničených mají dvacet, ale i přes padesát procent úrody.

Ornitologové varovali, že v ohrožení je při aplikaci jedu mnoho živočichů a především ptáci, kteří se hraboši živí. „Umístění jedu pouze do nor je řešení, které je bezpečnější. Granule s jedem aspoň nemohou přímo sebrat ptáci a další živočichové,“ sdělil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Domácí násilí je velký problém, za který se mnoho lidí stydí. A neřeší to.
V opilosti málem ubil přítelkyni. Hledala si byt s jiným mužem

Díky silnému hrabošímu roku se například dařilo kriticky ohroženým sýčkům i dalším vzácným druhům. „Kromě toho, že ptáci měli více mláďat, zahnízdily u nás i raritní druhy. Vzácná sova kalous pustovka hnízdila na jižní Moravě dokonce v padesáti párech, jindy u nás hnízdí jen výjimečně,“ zmínil Martin Šálek z České společnosti ornitologické.

Zemědělci na plošné aplikaci jedu trvají. „Je nemyslitelné zvládnout házet do každé nory tři zrnka. Na metru čtverečním je minimálně deset nor. Hektar má deset tisíc metrů čtverečních,“ řekl šéf agrární komory na Hodonínsku Petr Chaloupka. Podobnou kalamitu za pětačtyřicet let v zemědělství nezažil.

Granule mají jen padesátiprocentní účinnost, navíc je jejich koupě nákladná. „Pokud je hraboš do večera nesežere, spadne na ně rosa a granule se rozpadne,“ popsal.

Známí brněnští vědci dostali památník.
Známí brněnští vědci dostali památník. Ve středu vesmíru

Zemědělci jsou podle svých slov bezradní. „Dokud myši nebudou běhat v Praze po Václaváku, tak se nás sedláků na Moravě nikdo nezastane,“ prohlásil Chaloupka.

Podle jeho kolegy z Břeclavska Antonína Osičky už se tito hlodavci přesunují i do vinohradů, kde začali chodit na hrozny. „Navíc přenáší tři nemoci. Boreliózu, tularémii a brucelózu,“ vyjmenoval.