Zájemcům představí dobu císaře Marca Aurelia na jižní Moravě. „Naše lokalita sama o sobě nemá viditelné pozůstatky antických staveb. Lidem budeme vysvětlovat, jaké archeologické bohatství už zde bylo objeveno a proč stojí za to lokalitu chránit. Chceme ji prezentovat veřejnosti jako historickou památkou, nikoliv místo k zastavění penziony nebo hotely. V České republice jsou Pasohlávky jediným místem, kde jsou v zemi stopy po římských stavbách,“ přiblížil archeolog Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu Akademie věd Brno.

Návštěvníky centra Brána do Římské říše čeká
• rekonstrukce lebky Římana ve formě hologramu
• ukázka předmětů z římské výstroje a výzbroje
• železné náholenice z druhého století našeho letopočtu
• postava římského vojáka v rekonstruované výzbroji
• hraný dokumentární film o Římanech na Moravě
Takzvané polní tábory, kde stály jen stany pro vojáky a jednoduché barikády, zakládali Římané i severněji. Sloužili ale pouze jako dočasné útočiště při bojích s germánskými kmeny. Na území kolem Pasohlávek se zdrželi déle, postavili mohutná opevnění nebo typické lázně.
Návštěvníkům centra chtějí archeologové zprostředkovat pobyt římských legií u dnešních Pasohlávek. „V centru se lidé dozvědí, kde a proč se u nás Římané vyskytovali. Prohlédnou si třeba železné náholenice - pancíře, které kryly holeně legionářů. To je opravdový unikát, protože se velmi špatně dochovávají. Z celé Římské říše jsou dochované prakticky tři, z toho dvě právě z Mušova,“ doplnil Komoróczy.

Kromě předmětů nalezených archeology shlédnou návštěvníci centra hraný dokument o legionářích na jižní Moravě, jejich bojích a obchodech s Germány. Hologram jim zase ukáže, jak antropologové podle nalezených kostí rekonstruovali lebku a podobu hlavy jednoho z Římanů. „Klademe důraz na to, abychom nabízeli interaktivní program, i pro děti. Nechceme aby si jen četly popisky nebo prohlížely mrtvé předměty. Samy si zkusí něco vymalovat, složit nebo si obléknou římskou tógu,“ nalákal archeolog.
Interaktivitu centra oceňuje i starostka Pasohlávek Martina Dominová. „Návštěvnické centrum bude i výukovým prostředím, považuji to za úžasný projekt. Konečně bude možnost prezentovat veřejnosti naše archeologické skvosty,“ řekla.

Otevřít centrum veřejnosti plánovali výzkumníci před koncem června. Kvůli koronaviru se do něj lidé nejspíš podívají později. „Byli bychom rádi, kdyby centrum fungovalo o prázdninách. I kdyby to bylo v mírně redukované podobě kvůli nařízením, třeba s omezeným počtem osob,“ uvedl Komoróczy. Pro děti do patnácti let bude vstup zdarma, starší zaplatí symbolické vstupné.
Navštívit centrum plánuje například Brňanka Adéla Krejčí. „Starověk mě baví, že byli Římané u nás je skvělé. Doufám, že pandemie otevření víc nezpozdí,“ řekla studentka.

Kvůli koronaviru je ohrožen i festival římské a germánské kultury, který výzkumníci na místě chystali v září. Podle plánů se exteriér návštěvnického centra na tři dny promění v římský tábor, legionáři předvedou například obchodování i boje s Germány. „Postavili bychom i drobnou imitaci germánské osady. Ale zda budeme tento rok moci dělat festival s větším počtem účinkujících a návštěvníků, to neumím posoudit. Když to nevyjde letos, začneme od příštího roku," dodal archeolog.