Podle dat, která má Deník Rovnost k dispozici, čeká nyní na domov důchodců v kraji už nyní víc než devět tisíc lidí. Množství žádostí výrazně převyšuje počet volných míst. „Než se k nám nový člověk dostane, počká si půl roku až rok,“ popsala třeba ředitelka Domova pro seniory ve Strážnici na Hodonínsku Ivana Kyjovská.

Krajský zastupitel Jaroslav Válka vidí řešení problému stárnutí a přeplněných domovů důchodců v podpoře terénních služeb, kdy sociální pracovníci jezdí pomáhat důchodcům domů. „Snahou kraje bude udržet lidi v domácím prostředí,“ ujistil.

Ilustrační foto.
Rozvoj Kociánky? Rozšíření domova důchodců nebo první dětský hospic v republice

S pomocí informačních technologií včetně umělé inteligence chce lidem umožnit trávit stáří doma také brněnská Masarykova univerzita. Technologie mají umožnit třeba sledování zdravotního stavu na dálku. „Výzkumy ukazují, že roste počet starších lidí, kteří chtějí zůstat aktivní a doma,“ vysvětlil nový rektor vysoké školy Martin Bareš.

Zatím ale valná část Jihomoravanů využívá domovy důchodců. Jsou určeny především lidem, kteří vyžadují celodenní péči. „Domovy jsou v Jihomoravském kraji naplněné. Ročně se asi třetina míst uvolní a přijmou nové žadatele,“ uvedla mluvčí kraje Monika Brindzáková.

Ilustrační foto
Jihomoravský kraj si půjčí tři čtvrtě miliardy. Na silnice nebo domovy důchodců

Jak rychle dojde k naplnění nového místa, popsal zástupce ředitele z Domova pro seniory Sokolnice Antonín Sedláček. „Uvolněné místo v domově pro seniory jsme schopni obsadit už do tří dnů,“ upřesnil Sedláček.

V Blansku roste počet zájemců hlavně o zařízení pro starší lidi s dalším onemocněním. „ Rodinní příslušníci, kteří už nezvládají péči o blízkého s demencí nebo Alzheimerovou nemocí, se více hlásí,“ informovala Věra Veselá pověřená řízením Senior centra v Blansku.

Ilustrační snímek. Dopravní kolona.
Kolony v Brně? Jako v Praze. Cesta ucpanými silnicemi zabere o čtvrtinu víc času

Gerontoložka Lucie Vidovićová vidí stárnutí populace jako důsledek zlepšující péče o zdraví. „Čeká nás několik scénářů. Buďto to zůstane stejné jako dnes a budou chybět sociální služby. Může být však také hůř, když technologie nebude stačit nemocné lidi léčit. Nebo bude zdravotnictví na takové úrovni, že budeme žít déle a lépe,“ popsala Vidovićová.