Stálé zastoupení má jižní Morava od roku 2007. „Díky tomu, že jsme přímo u zdroje, můžeme přednášet naše stanoviska k přijímaným předpisům. Také máme přehled o systému dotací. Zastoupení nám pomáhá i se zprostředkováním kontaktů, čehož využívá například město Brno, ale i místní univerzity nebo Jihomoravské inovační centrum,“ shrnula přínos mluvčí kraje Monika Brindzáková. Zastupování kraje mají na starost čtyři lidé, z toho dva jsou přímo v Bruselu.

Tuzemské regiony přitom v posledních letech svá zastoupení spíše rušily. „Kraje si musí zhodnotit, zda se jim zastoupení vyplatí. Nejsou totiž vidět okamžité výsledky, jsou spíše dlouhodobé,“ upozornil Havlík. Ročně stálé zastoupení jižní Moravy vyjde na necelé dva miliony korun.
Jižní Morava v EU
• Kraj má jako jeden z mála vlastní stálé zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat kontakt mezi evropskými institucemi a jihomoravským hejtmanstvím.
• Jižní Morava má také svého zástupce ve Výboru regionů, což je poradní orgán evropských institucí.
• Od nedávných voleb do Evropského parlamentu jižní Moravu reprezentují také dva europoslanci.
Kraj v Bruselu zastupuje také delegát ve Výboru regionů, což je poradní orgán evropských institucí. Aktuálně je jím Stanislav Juránek. „Nevýhodou je, že jde obecně vždy o politického zástupce. Vhodnější je právě stálé zastoupení, kde jsou úředníci přesně zaměření na agendu, která se kraje dotýká,“ upozornil Havlík.
Po nedávných volbách do Evropského parlamentu budou v Bruselu pracovat také dva brněnští europoslanci za Piráty Marcel Kolaja a Markéta Gregorová. „Chci bojovat za drobné podnikatele, promítne se to hlavně v Brně, které je technologickým centrem,“ předsevzal si Kolaja. Gregorová chce vysvětlovat výhody Evropské unie a pomocí stálého zastoupení pořádat besedy.

Přínos stálého zastoupení je dlouhodobý. To jihomoravské pracuje dobře, míní Vratislav Havlík
Kdo je Vratislav Havlík• Působí na katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
• Zabývá se evropskou integrací, evropeizací politických systémů nebo působením měst a regionů jako aktérů v EU
• V poslední době vedl diplomové práce zaměřené na stálá zastoupení českých krajů v Bruselu
Je Jihomoravský kraj v Evropské unii vidět?
Vidět rozhodně je, minimálně ve srovnání s ostatními českými kraji. Jak moc je vidět globálně či z pohledu cizinců, to říct neumím. Ale je pravda, že obecně se traduje a uvádí, že jižní Morava patří k nejaktivnější českým krajům v Evropské unii.
Je to dané tím, že jako jedni z mála máme stálé zastoupení?
To bych viděl jako jeden z hlavních důvodů. Dalším důvodem je velmi silná prezentace Brna v EU, o kterém se ví, že leží na jižní Moravě.
Co by mělo být hlavní úlohou stálého zastoupení?
Mělo by jít o propagaci, dávat o sobě vědět, propagovat různé subjekty z kraje, nebo v případě jižní Moravy například místní vinaře. Pak ale také o servis pro krajský úřad nebo pro města z daného regionu. Stálé zastoupení by mělo být schopné domlouvat kontakty a schůzky a poskytovat v předstihu informace. Je dobré ho mít například z toho důvodu, že nemálo bruselské legislativy má dopad na regionální a lokální úroveň a je dobré o tom vědět dopředu.
Plní jihomoravské zastoupení tyto funkce?
Plní a to velmi dobře. Vím to téměř z první fuky, bavím se s lidmi ze zastoupení i odjinud. Jihomoravské zastoupení je velmi šikovné právě v domlouvání kontaktů, má už svoji vlastní síť. Kdyby si měl kdokoliv z jižní Moravy domlouvat schůzky v Bruselu sám, musel by si zdlouhavě a vysilujícím způsobem hledat kontakty. Takto tu máme lidi na zastoupení, kteří hnedka mohou otevřít pomyslnou kartotéku a potřebný kontakt doporučit.
Proč si ale na takovouto agendu musí kraje zřizovat vlastní zastoupení, když v Bruselu máme zastoupení i jako Česká republika?
Jeho služeb se dá využít, stálé zastoupení České republiky má ale jiné úkoly. Když budu mluvit obecně, tak zájmy krajů se nemusí vždy potkávat se zájmy země jako celku. Tím nechci říct, že by docházelo k nějakému obcházení, ale například zájmy Brna nebo vinařů mohou být v určitých specifických oblastech trošku jiné, než zájmy země jako celku. V Evropské unii se může projednávat legislativa, která dopadne na regionální a ještě více na lokální úroveň, ale vyjednavač za Českou republiku toto dostatečně nezohlední. Proto je dobré mít zastoupení krajů a někoho, kdo to zohlednit dokáže.
Nedochází ale tímto ke zdvojování činnosti Výboru regionů, který má právě lobbovat za kraje a kde máme také své zástupce?
Je to další kanál. Výbor regionů má poradní hlas a jako zástupce v něm obvykle sedí politik. To je rozdíl oproti úředníkovi na zastoupení, která má velmi specifickou odbornou znalost v oblasti a síť kontaktů, na které se může obrátit. Ty role jsou tedy poněkud jiné. Navíc stálé zastoupení je opravdu stále, takže můžete sledovat do hloubky legislativní proces na více úrovních. Ne jen při zasedáných, jako je to u Výboru regionů, ale i mezi nimi a to je klíčové.
Je k něčemu mít opravdu své vlastní stálé zastoupení? Z celé České republiky ho totiž má pouze Jihomoravský a Středočeský kraj, poté Praha a Plzeňský ho provozuje společně s Pardubickým. Za Vysočinu v Bruselu působí najatá agentura.
O tomto se vede velká debata. Ani ne na jižní Moravě, která je o významu svého stálého zastoupení silně přesvědčená. Problém je, že přínos stálého zastoupení je vidět až v dlouhodobém hledisku. I tak se ale nedá nijak zvážit nebo změřit. Já to vidím tak, že kraje, které své zastoupení rušily, nedocenily právě tu dlouhodobost. Další věc je, kdo region v Bruselu zastupuje, zda má dostatečné odborné a znalostní zázemí a umí se v bruselské aréně orientovat. V této oblasti má jižní Morava výhodu, protože minulí i současní zástupci toto všechno umí a znají. V některých jiných krajích se ale stalo, že jim takový zástupce odešel a nebylo kým ho nahradit. Když nemáte kvalifikovaného člověka, nemá cenu to, lidově řečeno, lámat přes koleno.
