Kromě tohoto nejvyužívanějšího regionálního operačního programu můžou jihomoravští žadatelé využít také státní fondy, například dopravní nebo životního prostředí. Zamýšlený projekt musí být uskutečnitelný i bez evropských peněz. V žádosti je třeba vždy podat podrobný záměr a splnit přísné podmínky. Pokud je žadatelé nedodrží, můžou o příspěvek přijít.

Podobný scénář kvůli chybám v zadávacím řízení ak-tuálně hrozí severské expozici Beringie v brněnské zoologické zahradě. „Jde o pochybení z roku 2008, kdy projekt začínal. Zadávání nepostupovalo podle zákona," uvedl brněnský primátor Petr Vokřál.

Regionální rada už Brno jako zřizovatele zoo vyzvala, aby odstoupilo od smlouvy s pětačtyřicetimilionovou dotací. Město si ale proplacení nárokuje a nechá vypracovat právní názor pro případ, že mu rada částku sníží nebo sebere.

Chyby se týkají výběrové komise, která nezasedala ve správném složení. Účastníci řízení navíc neměli stejné podmínky. Podle Valešové se jedná o nejčastější chyby. „Dlouhodobě jde o nejproblémovější oblast pro žadatele," poznamenala.

Vedení Brna přesto doufá, že dotace pro Beringii zůstane. „V případě prokázaného pochybení nejčastěji dochází ke krácení, které se podle závažnosti pohybuje v rozmezí pět až pětadvacet procent. Celé dotace odebíráme jen výjimečně, ale i takové případy jsou," podotkla Valešová.

Dráha za miliony

Poukázala přitom na nejznámější jihomoravský případ, který se táhne několik let. Kontroverzní projekt bobové dráhy v Němčičkách na Břeclavsku má přijít o celý příspěvek dvanácti milionů korun.

Už od počátku se dráha potýkala s problémy. Stavební úřad ve Velkých Pavlovicích nejdřív zpochybňoval stavební povolení. Dotaci původně získal starosta Petr Slezák jako soukromá osoba. Dostal se ale do finančních problémů a dráhu od něj převzal investor Martin Hicl, který ji dal do dražby. Změnu majitele ale dotační program zakazuje. „Nic se nezměnilo, majitel dráhy jsem pořád já," řekl Deníku v listopadu Slezák.

Na něj navíc dodavatel stavby Jiří Lhota podal trestní oznámení kvůli nezaplacenému materiálu. Případ nyní řeší soud.

O miliony z dotací ale žadatelé můžou přijít i kvůli nepatrné chybě. V Krásensku na Vyškovsku v roce 2010 za evropské podpory vyrostla kompostárna jako projekt pěti obcí mikroregionu Drahanská vrchovina. Podmínkou ve výběrovém řízení bylo předložení tří referencí za poslední tři roky. Vítězná firma Moreau Agri ovšem měla jednu z nich starší. „Chyba, za kterou jsme měli vracet dotaci, byla malicherná. Nevšiml si jí nikdo z nás ani z kontrolorů," podotkla starostka Krásenska Hana Šíblová.

Žadatel měl vrátit peníze a zaplatit pokutu ve stoprocentní výši dotace. Celkem šlo tedy o téměř šest milionů korun. Zastupitelé požádali o prominutí a uspěli. Úřad částku snížil na 900 tisíc korun.

Časté kontroly přijdou i na sebemenší nedostatky. A jsou stále přísnější. „Některé postupy, které by před sedmi lety prošly bez problémů, teď vyhodnocujeme jako chyby. Každý projekt hlídáme nejen my, ale také externí kontroly," vysvětlila Valešová.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.