Zcela se vymyká zažitým představám o starých vrásčitých mužích s koňmi. Teprve dvaatřicetiletý nadšenec z Rudlic na Znojemsku chová koně pro zálibu. „Tohle je Gavor, tři a půl roku starý tažný hřebec polského chladnokrevníka. Mám doma ještě jednoho hřebce, kobylku a hříbě,“ prozrazuje.

Majitel stavební firmy si tak plní sen. „Na koních jezdím v sedle od dvanácti let. Po úrazu manželky, která si při pádu ze sportovního koně zlomila obratel, jsem ale vyměnil horkokrevníky za tažné koně. Nechtěl jsem však, aby se jen tak poflakovali v ohradě, věděl jsem, že je potřeba jim vymyslet práci. Proto občas uvítám zakázku, jako třeba teď od Městských lesů Znojmo na stahování dřeva z nepřístupného terénu,“ vypráví mezi úpravou koňského postroje Fousek.

Koně na práci v lese už v dnešní době podle něj skoro nikdo nemá. „Přitom je leckdy nenahraditelný. Dostane se tam, kam těžká technika neprojede, potřebuje jen zhruba osmdesát centimetrů, aby se vešel mezi stromy. Nezničí porost, nešlápne na mladé stromky, podejde pod větvemi. Za čtrnáct dní nepoznáte, že v lese byl, protože půdu neudusá, nedělá koleje,“ oceňuje Fousek.

Za romantickým pohledem z povzdálí se skrývá ale tvrdá fyzická práce. „Za čtyři až šest hodin vypiji tři balení vody, trpí kolena, záda. Musím dávat pozor na oči, protože od koně střílí větve, a také dobře koukat pod nohy. Kůň musí poslouchat na slovo, na „prrr“ musí hned zastavit. Kdyby ne, tak mám každou chvíli vymknutou nohu,“ uvědomuje si riziko.

Zdroj: FB/Jakub Malačka

Do terénu se proto může vypravit jen s koněm, s nímž si vzájemně důvěřují. „Musíte ho mít přečteného a on vás. Důvěra je zásadní. Má přece jen devět set kilogramů, kdyby chtěl, kopne mě do hlavy a je po mě. Gavora mám doma teprve čtyři a půl měsíce, jsme už sehraná dvojka,“ považuje si Fousek.

Kamarádům zorá s koněm i zahradu. „Pak koukáme na hotovou práci, dáme si pivo a jsme spokojení. Krásné chvíle prožíváme i s rodinou, když vyjedeme s bryčkou při západu slunce. To zapomenete na všechny starosti světa. Proto dokud budu dýchat a finančně to zvládnu, koně doma budou,“ má jasno Jiří Fousek.

V Gránickém údolí pomáhá Fousek likvidovat stromy zničené po kůrovci. „Svou práci dělá s obrovskou láskou. Gavor je vlastně ještě puberťák, ale i tak je radost pohledět, jak jim jde práce společně od ruky,“ oceňuje Jana Trojanová z Městských lesů Znojmo, kteří porost v údolí spravují.