Podobně jako ona smýšlí i řada dalších Jihomoravanů. Svědčí o tom i rostoucí počet pivovarů v kraji. Čtyři velké průmyslové totiž doplňuje třiačtyřicet malých. Jako poslední začal vařit mi-nipivovar Grádo u penzionu Červený mlýn v Tišnově. „Vaříme pro vlastní restauraci a plánujeme i prodej dále, ale jsme na začátku. Naši hosté jsou s pivem vlastní výroby spokojení a vítají ho," sdělila vedoucí penzionu Zdeňka Fialová.

Pro zvětšení klikněte.

Podle viceprezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Kočky nejsou minipivovary konkurence velkým výrobcům. „Doplňují jejich sortiment a zpestřují nabídku. Přibývá jich také proto, že se o nich více píše a více podnikatelů je považuje za zajímavou investici," zdůvodnil Kočka.

Celé téma o pivovarech v kraji si přečtěte ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Pro založení minipivovaru musí podnikatel splnit podmínky pro potravinářský provoz a vyhovět předpisům celníků a hasičů. „Také musí najít člověka s patřičným vzděláním, který provoz odborně zaštítí. Naopak třeba pro sládka není potřeba kvalifikace," vysvětlil.

Za rozmachem malovýroby piva vidí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda módní vlnu, která přišla ze Spojených států amerických. „Ještě před půl stoletím v Americe nebyl žádný malý pivovar, dnes jsou jich tisíce. Lidé v ekonomicky vyspělých zemích nalézají čím dál více zalíbení v místních produktech a pivu z lokálního malého pivovaru. Minipivovary díky malým objemům výroby mohou experimentovat a věnovat se výrobě pivních speciálů podle chuti zákazníků. Klesly i ceny pivovarských technologií, za posledních dvacet let asi o pětinu," vysvětlil Kovanda.

Touhu po pivu dle své vlastní chuti má také řada Jihomoravanů, kteří se rozhodnou si vařit sami pivo doma. Jedním z nich je například Petr Biedermann z Vranovic na Brněnsku. „Začal jsem si doma vařit v červenci roku 2010. Aktuálně dělám svrchně kvašená piva. Používám hlávkový chmel a přizpůsobuji tomu i přípravu receptů, podle kterých pivo vařím," řekl Biedermann.

Suroviny na vaření Biedermann nakupuje v kamenných obchodech i e-shopech. „Převažují spíše internetové obchody. Když chci ale například hlávkový chmel, ze kterého teď vařím, musím přímo k pěstiteli. U nás minipivovary vaří spíše z chmelových pelet," vysvětlil.

Rozšiřuje se také fenomén takzvaných kočovných pivovarů. Nemají vlastní varnu, ale využívají kapacity jiných. K průkopníkům patřil brněnský Albert. Jedním z dalších je Schrott Brewing Company ze stejného města. „Měsíčně uvaříme tři až tři a půl tisíce litrů piva, které prodáváme do dvou brněnských klubů," vypočetl sládek Tomáš Březina. Zatím poslední várku uvařila společnost například v Hradním pivovaru v Hustopečích na Břeclavsku.