Přesně takový scénář v úterý a středu cvičně řešil krizový štáb. Centrem námětu byla Vranovská přehrada na Znojemsku, která příval vody nevydržela. Městu Vranov nad Dyjí, obcím Onšov a Lančov hrozilo, že skončí pod vodou. „Vše se odehrávalo jen přes počítač, nikdo do terénu nevyjížděl," uvedla referentka hospodářského opatření pro krizové stavby a bezpečnost krajského úřadu Aneta Valoušková.
Cvičení bylo součástí akce Zdroje 2014, která měla zmapovat, jak jsou města v zemi připravena na řešení krizových situací. „Tentokrát šlo o pomoc při povodních," informovala Valoušková. Na jihu Moravy test podstoupila města Brno a Znojmo.
Zadání řešené situace se krizový štáb dozvěděl krátce před akcí. „Včera dostali za úkol vyřešit možnost, že ve Vranovské přehradě bude víc vody, než ve skutečnosti vydrží," řekla referentka.
První, ke komu se informace dostala, byla povodňová komise. Jelikož situaci nezvládla vyřešit sama, kontaktovala krizový štáb. Ten zhodnotil rozsah škod a také přesně určil, jaká pomoc je potřeba od kraje nebo od Správy státních hmotných rezerv. Poté kontaktuje hejtmana a ten vyhlásí stav nebezpečí. „Což se v tomto případě stalo," doplnila Valoušková.
Když se to ani v tomto případě nepodaří vyřešit, musí vláda vyhlásit nouzový stav. I k tomu došlo. „Při akci na Vranovské přehradě jsme si museli vyžádat most ze Správy státních hmotných rezerv," sdělila referentka krajského úřadu.
Hned první den se musel krizový štáb ve Znojmě vypořádat se zatopeným sídlištěm a následnou evakuací domova důchodců. Při komunikaci využíval speciální informační systém Krizkom, který zavedla Správa státních hmotných rezerv.
Ani Brno se nevyhnulo dvoudenní akci na povodně. Jeden z úkolů, který krizový štáb řešil, bylo rozlití Svratky s důsledkem zatopení trolejbusové vozovny. Musel si poradit i s výpadky dodávek elektřiny a pitné vody. Brňané takové akce vítají. „Je dobře, že nácvik krizových situací existuje, i když jen počítačově. Povodně byly a budou," řekla třeba Nataša Špačková.
