Trend potvrdil jihomoravský koordinátor agentury Besip Pavel Čížek. „Začalo to už v roce 1961 v tehdejším Československu, když vznikla značka Kruhový objezd. Hlavní důvod bylo zklidnění dopravy. A zpomalení aut v obci patří dál mezi výhody okružních křižovatek stejně jako plynulý průjezd aut ze všech směrů. Kruhových objezdů podle mě bude i dál přibývat," uvedl Čížek.

historie pravidel
- od 1. 1. 1961 měla auta jedoucí po kruhovém objezdu přednost před těmi, která na něj vjíždějí. Znamení o změně směru jízdy dávali řidiči i při vjíždění na kruhový objezd.
- od 1. 1. 1976 už neměla auta jedoucí po kruhovém objezdu přednost, platila vždy přednost zprava.
- od 1. 1. 2001 získala auta jedoucí po kruhovém objezdu opět přednost.
- od 1. 7. 2006 mají auta jedoucí po kruhovém objezdu stále přednost. Rozdíl je v tom, že ji určují nejen pravidla provozu, ale také povinně umístěné dopravní značky. Změnila se povinnost dávat znamení o změně směru jízdy. Blinkr řidiči dávají jen při vyjíždění z kruhového objezdu.

V Brně staví kruhové objezdy městská společnost Brněnské komunikace. „Jeden významný jsme v červnu otevřeli ve Slatině přestavbou doposud semaforem řízené křižovatky ulic Hviezdoslavova a Řípská. Další okružní křižovatka vznikla na konci loňského roku mezi ulicemi Dlouhá a Čeňka Růžičky v Bohunicích," vyjmenovala mluvčí společnosti Vladimíra Navrátilová.

Objezdy podle jejích slov mohou znamenat rozdíl mezi lehkým a vážným zraněním. „Vzhledem ke skutečnosti, že na nich řidiči musí zpomalit, snižují závažnost následků havárií," upozornila Navrátilová. A dodala, že nové kruhové objezdy mají v budoucnu vznikat především u nových sídlišť, obchodních center a na postupně dostavovaném Velkém městském okruhu.

Nové okružní křižovatky vznikají v posledních letech i v dalších jihomoravských městech. Část řidičů je s tím spokojená. „Kruhové objezdy mám ráda, přijde mi, že doprava tam plyne rychleji, než kdyby na místě stála klasická křižovatka. Řidiči podle mě jízdu na kruhových objezdech zvládají v pohodě," sdělila například Alexandra Maděryčová z Moravského Žižkova na Břeclavsku.

Některé kruhové objezdy ale mají i své odpůrce. V Jedovnicích na Blanensku stojí dva roky objezd, který měl vyřešit dopravní komplikace při vjezdu do centra městyse a odbočování směrem na Křtiny. Vedení Jedovnic ho podle slov starosty Jaroslava Šíbla nechalo postavit kvůli zvýšení bezpečnosti dopravy.

Stavbu však začalo kritizovat mnoho tamních obyvatel. Podle nich dopravní situaci spíše komplikuje. „Lidé jsou dnes rozděleni na dva tábory. Jednomu kruhový objezd nevadí, druhému vadí," řekl Zdeněk Doležel z Jedovnic.

Dopravní problémy

Sám patří ke druhé skupině. „Řidiči, kteří najíždějí ve směru od Blanska do Jedovnic nebo na Vyškov a také z Jedovnic do Brna, ho musejí celý objíždět," popsal Doležel.

Dodal, že kruhový objezd je podle něj malý a těsný hlavně pro nákladní auta, která jezdí přes chodník, a tím ho ničí. „Je navíc postavený v zástavbě, denně po něm projedou tisíce aut. Zvýšily se nám tak v obci hluk a emise," uvedl nespokojený muž.

Proti objezdu lidé před časem sepsali i petici s 250 podpisy. Úspěch u radnice neměla. „Kruhový objezd má mít podle vyjádření zastupitelů životnost minimálně do roku 2017. Máme přislíbené, že když se v horizontu jednoho až dvou let budou opravovat průtahy mezi Lažánkami a Senetářovem a Jedovnicemi a Křtinami, budou všichni, kdo do toho mají co mluvit, rozhodovat i o budoucí podobě objezdu a křižovatky. Asi nám nezbývá nic jiného než čekat na to, jak dopadnou volby," doplnil Doležel.

Nejstarší kruhový objezd má půl století
Brno - Slovanské náměstí, náměstí Republiky i třída Kapitána Jaroše a Vrchlického sad v Brně. Silnice lemující tyto ulice a náměstí lze podle mluvčí Brněnských komunikací Vladimíry Navrátilové považovat za první kruhové objezdy v Brně.
Jejich vznik ale na rozdíl od pozdějších okružních křižovatek nevyvolala potřeba zvýšení propustnosti určitých dopravních tahů. „Kvůli zlepšení propustnosti a průchodnosti vytvořili inženýři dříve třeba kratší objezd na Mendlově náměstí. Ten ale dnes nahrazuje přímá trasa mezi Úvozem a Křížovou," sdělila Navrátilová.
Dodala, že za opravdu první moderní a cíleně stavěný kruhový objezd v Brně lze považovat rondel mezi Okružní a Seifertovou ulicí. „Je to velká tříramenná křižovatka se středovým ostrovem o průměru přibližně padesát metrů. Postavili ji v šedesátých letech minulého století. Zajišťuje obsluhu sídliště Lesná," vysvětlila mluvčí.
První okružní křižovatka je široká celkem asi pětašedesát metrů. Vede po ní autobusová linka městské hromadné dopravy. „Křižovatka není jako okružní označená dopravní značkou. Ale v zatíženějším směru jsou vyznačené přednosti v jízdě systémem hlavní a vedlejší silnice. Krajní větve křižovatky mají dva pruhy a jsou jednosměrné. Středový ostrov zdobí stromy a keře," popsala křižovatku Navrátilová.
Na nejstarší kruhový objezd podle ní pak navazovala okružní křižovatka ve Slatině mezi Olomouckou a Bedřichovickou ulicí a například také rondel v brněnských Ivanovicích.
Ten vyrostl mezi Řečkovickou a Maříkovou ulicí kvůli lepšímu zajíždění do přilehlého obchodního centra. A přestože nemá ideální parametry a chybí třeba dělicí ostrůvky, někteří řidiči si ho pochvalují. „Nakupovat tam jezdím roky a myslím, že je to pro místo ideální řešení. Trochu nešťastná je jen situace s chodci, kteří jdou směrem od Ivanovic a výjezdy z rondelu někdy přebíhají," řekl řidič Pavel Malý.

Snižují počet havárií i následky, říká Frič

Jižní Morava - V motoristicky vyspělejších zemích je okružních křižovatek více. I proto, že zcela prokazatelně snižují počet i závažnost dopravních nehod. Tvrdí to odborník Jindřich Frič z brněnského Centra dopravního výzkumu. „Doufám, že počet okružních křižovatek bude i nadále růst," říká dopravní expert.

Snižuje podle vás existence kruhových objezdů počty nehod?

Zcela prokazatelně. Nejen v České republice, ale i v jiných zemích se už dávno prokázalo, že správně navržená okružní křižovatka má potenciál významně snížit počet i závažnost dopravních nehod. To jsou fakta, která si můžeme ověřit v řadě publikací a studií. Ke stejnému závěru jsme v našich výzkumech dospěli i my.

Bude kruhových objezdů dál přibývat?

Doufám, že počet okružních křižovatek i nadále poroste. Ne všude je to ale vhodný typ křižovatky a především je potřeba klást důraz na kvalitní projekt včetně bezpečnostního auditu. Není cíl přestavět všechny křižovatky na okružní.

Myslíte si, že si řidiči na okružní křižovatky už dobře zvykli?

Snad ano. U malých jednopruhových okružních křižovatek je chování řidičů závislé na stavebním řešení. U dvoupruhových či spirálovitých se řidiči chovají různě. Stále se setkáváme s elementární neznalostí jízdy na dvou a vícepruhových okružních křižovatkách. Řidiči například snižují kapacitu křižovatky tím, že i když odbočují až na druhém nebo ještě vzdálenějším rameni křižovatky, stále se pohybují v pravém jízdním pruhu.

Jak vypadá srovnání s okolními zeměmi?

V zahraničí je obecně okružních křižovatek více, zejména v motoristicky vyspělejších zemích. Uvědomme si, že jedno smrtelné zranění, když odhlédneme od lidské tragédie, stojí společnost více peněz, než přebudování jedné nehodové křižovatky na okružní.