Kvůli extrémně suchému loňskému roku jsou totiž stromy oslabené a nedokáží tvořit pryskyřici, která by brouka zneškodnila. „Díky vyšším teplotám se navíc kůrovec vyvíjí rychleji a může mít až tři generace za rok," vysvětlil správce bzeneckých lesů na Hodonínsku Ivan Černý.

Nejohroženější oblasti v kraji jsou podle Šafaříka na Znojemsku a v okolí Černé Hory na Blanensku. Napadení kůrovcem se projeví také na ceně dřeva. Kůrovcové je méně kvalitní a prodává se pod cenou. „Je znát převis nabídky kůrovcového dřeva, naopak čerstvého bude letos na trhu nedostatek," shrnula členka představenstva Lesnicko-dřevařské komory ČR Andrea Pondělíčková.

Podle Šafaříka je jižní Morava specifická v druhu lýkožroutů. „Lýkožrout smrkový, který je nejznámější, se nejvíc vyskytuje v Čechách. Na jihu Moravy naopak dominuje lýkožrout severský s dvaapadesáti procenty, smrkového je tady jedenačtyřicet procent," poznamenal Šafařík.

Přirození nepřátelé jako datli, strakapoudi a žluvy si s přemnoženým škůdcem poradit nedovedou. Lesníci proto musejí používat obranná opatření. „Jedná se o takzvané lapáky, tedy čerstvé stromy smrku, které položíme v lese a brouky do nich chytíme. A také je lákáme na feromonové lapače. Cíleně také vyhledáváme napadené stromy a snažíme se je včas odvézt, aby se kůrovec dál nešířil. Případně musíme použít chemický postřik," vysvětil Šafařík.

Boji s kůrovcem může pomoct také změna druhové skladby lesa. Lýkožrout totiž primárně napadá smrky. „Plánujeme, že na Znojemsku vysázíme také duby, habry, javory a další stromy. Ty lépe zadržují vodu v krajině. Smrk vodu kompletně vysává a když je jí nedostatek, uschne a je dobrý cíl pro kůrovce," nastínil Šafařík.

Ministerstvo zemědělství už pracuje na přípravě dotací na výstavbu mokrých skládek, ve kterých by bylo dřevo před kůrovcem chráněné.