Jeho nalezení může být snazší díky tomu, že není zcela ukrytý pod zemí. „Jeho plodnice jsou nepravidelně hrbolaté, hlízovité, špinavě bílé až okrové. Částečně vystupují na povrch, a tak se dají najít lépe než například plodnice vzácnějšího lanýže letního, které bývají zcela skryté pod povrchem. Po rozkrojení se objeví typické mramorování,“ vysvětlil znojemský botanik Radomír Němec.
Jak upozornil, když bělolanýž dozraje, začne neodolatelně vonět, tím vábí například divoká prasata, která plodnice milují. Pomáhají tak šířit spóry. „Vůně kolísá, mladé plodnice nevoní téměř vůbec, později je vůně intenzivně kořeněná, při zasychání a u starších plodnic je pak pro lidský čich až nepříjemná,“ poukázal Němec.
play_fill
Bělolanýž se hodí k dochucování jídel, třeba polévek, omáček nebo na těstoviny. Na Znojemsku jej houbaři objevili poprvé roku 2016. Tehdy jej našel například i mykolog na Vysočině.
Na Znojemsku podle Němce vzácně roste i lanýž letní. „Viděl jsem ho pouze jednou asi před třiceti lety v Tvořihrázském lese. Bylo to v místech rozrytých divokými prasaty. Možná kdybychom na houby chodili s vycvičenými psy nebo prasaty, tak bychom se divili, kolik lanýžů je skrytých pod zemí. Ale všichni musí mít na paměti, že lanýž letní je zákonem chráněný a nesmí se sbírat,“ upozornil botanik s tím, že lanýže se dají i pěstovat a zdá se, že Znojemsko má v tomto ohledu velký potenciál.
play_fill
V kuchyni je vyhledávaným druhem právě lanýž letní. „Kromě těchto dvou pak na Znojemsku roste lanýž ryšavý, lanýž Borchův a zřejmě i další, které na své objevení teprve čekají,“ uvažoval botanik s tím, že kromě lanýžů najdou pozorní houbaři pod povrchem půdy častěji houby rodu černoušek, vzácněji třeba i na podzemničku Lespiaultovu.
Lidé si podle Němce lanýže nejčastěji pletou za částečně v zemi ponořené plodnice pestřeců nebo měcháče písečného.
Kulinářsky nejvyhledávanější lanýže, jako je lanýž piemontský a lanýž černovýtrusý známý jako bílý lanýž však v regionu zatím nalezené nebyly. Vyskytují se převážně ve Středomoří.
Na Znojemsku roste na patnáct set druhů hub. Více informací o bělolanýžích i dalších zajímavých nálezech v regionu naleznou čtenáři v knize Houbařský rok na Znojemsku, která vyšla v roce 2016. Autory jsou Radomír Němec, Milan Šenkýř a Marek Čapoun.
