Kristka charakterizují neobvyklé happeningy, a jeho nymfy, múzy a další díla jsou k vidění po celé jižní Moravě. Například ve skalní kapli u Louckého kláštera ve Znojmě, na Břeclavsku u Pohanska zase obdivují turisté jeho Strom větrné harfy, nepřehlédnutelné je i piano balancující na špičce Zámečku v Podhradí nad Dyjí. Originalitou hýří i Kristkův dům v Brně v Tišnovské ulici. Budí pozornost nápady, popírajícími realitu. Jako například dvě obří ruce vystupující z rohu budovy. Právě v Kristkově domě v Brně se v sobotu uskuteční neotřelá oslava jeho narozenin.
Jak začala Vaše tvorba? Co nebo kdo vás ovlivnil, inspiroval?
Začala vlastně při mém prvním Štědrém večeru roku 1943. Maminka mě na kuchyňském stole prý přebalovala a babička přitom na kuchyňské lince zrovna zabíjela kapra. Při rozmáchnutí pekelném, jak to babička vždy uměla, aby usekla ubohé rybě rázem hlavu, vylétla ta palička s vroubkovaným kováním do vzduchu. Babičce zůstalo v ruce jen to držátko, a co čert chtěl – nebo nechtěl – přistála mně na hlavě. Maminka řvala na svou matku: „Ty mně toho kluka zabiješ!“ Babička, která mě nadevše milovala, za to rozhodně nemohla. Otec kolem toho kulatého topůrka omotal kousek látky, aby to utěsnil, ale vylétávalo stejně každý rok, ale to já jsem už u toho nebyl.
V rozhovoru se dále dočtete:
Proč Kristek emigroval a co ho přimělo vrátit se domů?
Na čem v současné době pracuje?
Jak pojme oslavu svých narozenin?
Které dílo ho nejvíc proslavilo?
A teď jsme se vlastně dostali k meritu první otázky. Měla ta rána do hlavy na můj umělecký vývoj vliv? Nikdo neví. Mimochodem tu paličku i s tím kouskem hadýrku ještě mám a několikráte jsem ji s tímto popiskem vystavil. Jinak otec, sic architekt, přesto sochařil ve dřevě a já hodně odkoukal.V roce 1974 jsem v německém ateliéru namaloval velkoformátový olej „První zjevení neznámé energie“, který byl velmi zvláštní a profesionály pochvalně přijat. Možná však k ‚proslavení‘ vedly i mé nevšední happeningy, kterých bylo po celém světě již hojně.
Které dílo je Vám nejmilejší a proč?
Veškerá díla jsou moje děti, a když je zplodím, mám je pak všechny stejně rád.
Co Vás přimělo kdysi k emigraci do Německa a později k návratu domů?
K emigraci mě přiměla politická situace v roce 1968 a touha poznat mezinárodní výtvarný svět, z kterého se dodnes učím. Skoro po třiceti letech jsem se postupně vracel kvůli na smrt nemocné matce a poté mně osud připletl do cesty moji zbrusu novou manželku Ivetu, která mně zavedla přísný režim. Tak jsem tedy nakonec zůstal ve vlasti. A nakonec jsem zjistil, že i tady mě mají lidi rádi.
Na čem právě pracujete a jaké máte plány do budoucna?
Teď mám rozdělán nepříliš velký olej s názvem Výbuch zemské atmosféry (vzduchu) vinou zlatého jablka v reakci na ztrátu posledního ložiska lapis lazuli. Tématika je dosti vážná a jako vesměs u všech mých děl hodně soudobá. Chtěl bych ještě vybájit v mém životě poslední mamutí happening – než bude pozdě.
Jak pojmete oslavu svých narozenin?
Připíjím na zdraví svých fanoušků a veškerého publika v akci, kterou pořádám v sobotu 13. května v šest hodin večer u Kristkova domu v Brně. Zde bude také odhalen můj nejnovější obraz inspirovaný 18. stoletím s barokní hudbou Tomasa Albinoniho v živém podání.
Lubo Kristek
- Český sochař, malíř a akční umělec, surrealista
- Narodil se 8. května 1943 v Brně
- V letech 1968–1990 žil v emigraci, především v Německu
- Byl v osobním kontaktu s Arno Lehmannem a Salvadorem Dalí
- Proslavil se zejména svými kritickými asamblážemi a happeningy
- V roce 2018 se v Černých Polích v Brně na rohu Trávníků a Tišnovské proháněli opravdoví živí sloni, v roce 2019 se uprostřed domu s rukama spustil vodopád hudebních nástrojů, v roce 2021 vystoupila z obrazu na zdi neoděná vnadná víla vedoucí po ulici bělouše
- Jeho díla se nacházejí ve veřejném prostoru v České republice i v zahraničí
- V letech 2005 až 2006 vytvořil výtvarně-filosofickou trasu poutních míst nazvanou Kristkova podyjská glyptotéka
- V roce 2007 zahájil sérii happeningů Requiem za mobilní telefony. Jako protest proti přetechnizovanému světu a závislostem na moderních technologiích. Dodnes prý nevlastní mobilní telefon.
