Kliknutím zvětšíte„Jsou to hlavně rehabilitace, protože kvůli nim jezdíme dvakrát až třikrát ročně na soukromé neurorehabilitační kliniky v Hranicích a Ostravě. Pokroky jsou viditelné, důležité jsou ale také ortézy, protože bez nich Lukáš vůbec nechodí,“ říká jeho matka Lenka Bartlová.
Právě na intenzivní rehabilitaci mířilo díky loňskému výtěžku ze sbírky osmačtyřicet tisíc korun. Malého Lukáška trápily potíže už první měsíce po narození. „Porod jsem měla komplikovaný, do dvou měsíců jsem však věřila, že mám zdravé dítě. Tehdy ale měl první záškuby, doktoři vylučovali vliv očkování a příčinu hledali v poporodním traumatu. Okolnosti prověřovali policisté, ale případ nakonec odložili, pochybení nikdo neuznal,“ vzpomíná.
Stav se zatím zhoršil do podoby mnohačetných epileptických záchvatů navzdory nasazení léků. „Magnetická rezonance odhalila, že má zničenou polovinu mozku. Kvůli operaci přijel do nemocnice u svaté Anny v Brně odborník až ze Švédska, který se jí zúčastnil,“ popisuje Slavkovanka.
Komise lékařů totiž rozhodla, že operace mozku je jedinou možností. Chirurgové při mnohahodinové akci odpojili jeho pravou polovinu. I poté však komplikace vyžadovaly další zásahy odborníků v souvislosti se zvýšením tlakem v hlavě. Levá polovina těla chlapce neposlouchala a zlepšení vyžaduje intenzivní cvičení.
Výměnu ortéz potřebuje Lukášek každý rok. „Už máme třetí, zatímco vyhlížíme přípravu čtvrtých. Výrobce máme ve Vídni, protože v tuzemsku takový typ není k sehnání. To vše vyžaduje nemalé částky,“ vysvětluje Bartlová.
Chlapce omezuje i jeho mentální stav. „Odpojení poloviny mozku tady má následky. Nemá sice autismus vrozený, ale v podstatě ho získal po zmíněné operaci. Doktoři jeho stav komentují tak, že to je atypický autismus,“ přibližuje.
Sedmiletý hoch začal mluvit před půl rokem a tvoří první věty. Výdaje tvoří také cestování. „Jsme ze Slavkova, ale jezdíme do brněnské mateřské školy, protože zařízení pro takové dítě v lokalitě nemáme. Poprvé jsme tam vyjeli teprve loni. Lukášek je rovnou už předškolák, tady to ale máme jednodušší, protože speciální základní školu ve Slavkově máme,“ vypráví matka.
Ve škole však mají zatím plno, takže rodiče ještě nevědí, jestli dítě nastoupí. Další možností je pokračování dojíždění do Brna na Kociánku. Lukášek potřebuje celodenní péči, která zahrnuje jídlo, hygienu, plenky i oblékání. „Do šesti let jsem s ním zůstávala doma, zatímco nyní tráví ve školce tři až čtyři hodiny. V Brně na něj raději čekám, abych ušetřila za cestování, když to je skoro třicet kilometrů daleko. Vozím ho také po cvičeních,“ doplňuje Bartlová.
Připomíná, jak je pro dítě přesun do nového prostředí náročný. Chlapec mívá navíc výkyvy nálad, i když se už neprojevují tak intenzivně jako dříve. Když se však rozzlobí, dává to najevo. Pomůcky, které museli rodiče zajistit, zahrnují také speciální kočárek nebo Vojtův stůl, což je speciální lehátko pro rehabilitační metody.
Rodina cítí od začátku velkou solidaritu svého okolí. „Nejdříve nám pomohly dvě kamarádky ze Slavkova, které organizovaly velice úspěšnou svírku. Podporu ale potřebujeme stále, vše je hlavně o pomůckách a cvičeních. I s ortézami ujde Lukáš maximálně sto až dvě stě metrů, proto si ceníme kočárku, který máme už druhý a nespíš ho v budoucnu nahradí vozíček,“ dodává matka chlapce.
Nadcházející sbírku v prodejnách Lidl pořádá nadace Život dětem. Do pomoci se uplynulé roky zapojil také Slavkov nebo nadace ČEZ. Přátelé rodiny uspořádali charitativní turnaje v tenise, nohejbalu a mnoho dalších. Například v případě ortéz je cena zhruba na devadesáti tisících korunách, zatímco u prvních dosáhla na 150 tisíc. Další pomůcky jsou potřebné hlavně na cvičení, jsou to třeba velký cvičební balón, oblek nebo speciální klec spider.
13
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
