PROJEKT DENÍKU

Deník Rovnost rozjíždí projekt, díky kterému bude sbírat názory vybraných osobností k aktuálním tématům ve společnosti.

VÍC K TÉMATU PŘÍSPĚVKŮ NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ.

ZARUČUJÍ VLÁDNÍ OPATŘENÍ DOSTATEČNOU OBRANYSCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY?

Nové bezpečnostní hrozby přiměly Sobotkův kabinet, aby zastavil snižování výdajů na obranu. Trend se otočil. Rozpočet ministerstva každoročně roste zhruba o deset procent. Podle ministra Martina Stropnického bylo kvůli tomu možné konečně zahájit modernizaci ozbrojených sil. Opozice však namítá, že výdaje na investice do armády de facto klesají. HDP státu totiž roste rychleji, než je spojencům slibovaný růst rozpočtu rezortu. Kritici rovněž tvrdí, že ministerstvo obrany ani neví, jak peníze účelně investovat. Armáda sice získala nové vojáky, těm ale chybí výzbroj a vojenská technika.

Podle 26,4 % panelistů Deníku z Jihomoravského kraje vláda Bohuslava Sobotky udělala dostatečná opatření, která zaručují obranyschopnost státu, o opaku je přesvědčeno 73,6 % respondentů. Odpovídalo 53 lidí.


Co by navýšení počtu vojáků umožnilo?
Cílový stav je asi sedmadvacet tisíc vojáků, což je počet, který by mohl umožnit vytvoření třetí bojové brigády. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář navíc prosazuje zvýšení počtu vojáků až na přibližně dvaatřicet tisíc lidí.

Nebyla by lepší společná armáda Evropské unie?
Vůči tomuto projektu jsem skeptický. Nečekám, že Unie dlouho vydrží. Dočasná mezinárodní jednotka, která by hlídala evropské hranice, by měla smysl, ale jsem proti stálé armádě, která by nahradila vojska států. Měli bychom se soustředit na regionální spolupráci, zejména se Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

Dokázala by se Česká republika bránit sama?
Nejspíš by to zvládla několik málo týdnů, to ale nestačí. Musíme se sami bránit několik měsíců, jelikož naši spojenci prostě nemusejí být ochotni nebo schopni pomoct. Máme některou vynikající techniku, třeba stíhačky Gripen či transportéry Pandur, potřebujeme ale modernizovat těžké pozemní síly, hlavně dělostřelectvo či protivzdušnou obranu.

Co je pro obranu státu nejdůležitější?
Faktorů je mnoho, ale armáda musí na povel co nejrychleji vyrazit z kasáren a zahájit boj. To zvládnou jen po zkušenostech reálného nasazení. Ale není to jen o armádě. Obyvatelstvo musí být loajální a připravené podpořit válečné úsilí státu. Skvěle to zvládají státy pobaltských republik, Izrael nebo Singapur. Nepodporuji ale povinnou vojenskou službu. Armáda má lákat, ne nutit.

Pomohou aktivní zálohy?
Zvýšení jejich počtu by byl správný krok. Armáda má dnes asi 2500 záložníků, to je však zoufale málo, našla by uplatnění třeba i pro deset tisíc lidí. Nemůžete ale očekávat, že aktivní zálohy vyhrají válku.

Hrozí České republice reálně nějaký konflikt?
Musíme se probudit z nerealistických snů, že Evropská unie zajistí věčný mír. Očekávám její brzké zhroucení a nárůst konfliktů. Ve Velké Británii už se kvůli Gibraltaru veřejně porovnává britské loďstvo se španělským. Mezinárodní spory se prostě někdy řeší silou, tak to bylo, je a bude. Je třeba s tím počítat a s chladnou hlavou se připravovat.