Jeho slova se významně dotýkají například Mikulova, kde vznikne obchvat. Právě ten by měl být jednou z úvodních částí rychlostní silnice. Zatím jde totiž o jediný díl, který je možný vinou chybějících zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje vytvořit.

„Posun je významný. Změnilo se vnímání mikulovské části a vůbec celé R52. V minulosti jsme zažili chvíle, kdy tato silnice sešla ze zájmu ministerstva. Nicméně pokud mám správné informace, je nutné odpracovat řadu věci 
po formální úřednické cestě," reagoval ve středu starosta Mikulova Rostislav Koštial.

Zpráva o důležitosti R52 potěšila například Milana Valachoviče. Vítá zejména vidinu větší plynulosti dopravy. „V Rakousku končí dálnice patnáct kilometrů před hranicemi. Když pak jedete z Mikulova do Pohořelic, táhnete se skoro celou dobu v koloně. Mám toho procestovaného dost a mohu říct, že Evropa je v dopravě jinde. U nás je propojení nedostačující," srovnával řidič.

Podraz na Břeclav

Stavba má přesto zástup odpůrců. Jsou mezi nimi ekologové nebo zástupci obcí. K nejhlasitějším kritikům patří třeba dolnodunajovický starosta Josef Hasník. Společně s několika kolegy brojí proti rychlostní silnici dlouhodobě.

„Vidím problém v tom, že Mikulov už obchvat má. Ke své smůle si jej zastavěl obchodními centry a teď požaduje obchvat obchvatu. Co by Břeclav dala za takový obchvat, jaký už Mikulov má," sdělil Hasník.

A předkládal důvody. Mimo jiné brnkl na strunu Břeclavanů, pro něž je výstavba obchvatu okresního města nekonečnou telenovelou. Nikdo neví, s jakým výsledkem. Doprava je přitom v Břeclavi zřejmě nejpalčivější problém.

„Myslím si, že za tuto stavbu by ty peníze byly lépe utracené. Upřímně řečeno, stavba okolo Mikulova by měla mít nižší prioritu než ta okolo Břeclavi. Pokud se hejtmanovi podaří donutit vládu, aby zaplatila obchvat Mikulova a Břeclav nechá tak, šlo by víceméně o podraz," oznámil Hasník.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek v závěru minulého týdne jednal s vicepremiérem Andrejem Babišem. R52 a obchvat měly být jedním z témat setkání. Jak diskuze dopadla, je nejasné.

Stavba rychlostní silnice stojí kvůli chybějícím zásadám územního rozvoje. Ty zrušil Nejvyšší soud na podnět nespokojených představitelů obcí. Kdy by mohli dělníci poprvé kopnout, je s otazníkem. 
„V přípravných procesech mohou případní odpůrci stavby využít odvolání, včetně následných žalob. To může prodloužit přípravu stavby a posunout termín zahájení prací," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.