Kliknutím zvětšíteMNICHOVSKÁ ZRADA
Podle Petra Něničky, zakladatele vojenského muzea ve Vlkoši na Hodonínsku věnovaném československému generálu a exilovému ministru obrany Sergěji Janu Ingrovi byla československá armáda na německou agresi skvěle připravená. „To bylo vidět i na rychlosti mobilizace, kdy se hlásili otcové spolu se syny. Odhodlání bylo opravdu veliké. Dokonce skupina vysokých důstojníků u generálního štábu uvažovala o svržení prezidenta Beneše a převzetí moci tak, aby mohli republiku bránit,“ řekl Něnička.
ČESKÁ BŘECLAV
Jak uvádí bývalý ředitel břeclavského okresního archivu Emil Kordiovský, Adolf Hitler původně ubezpečoval o zabrání území s padesáti procenty Němců. Přesto se do spárů Německé říše dostala i dvacetitisícová Břeclav s více než osmnácti tisíci Čechy. „Šlo o zabrání významného železničního uzlu Břeclav. Tím došlo k přerušení strategického spojení mezi Brnem a Bratislavou, narušení přípoje z Břeclavi na Přerov a získání celé významné železniční spojky mezi Břeclaví a Znojmem, což znamenalo strategické oslabení a narušení obranyschopnosti i zbytku republiky,“ upozornil historik.
TISÍCE UPRCHLÍKŮ
Před německou armádou utíkalo ze zabíraných území tisíce lidí s českou národností. Zbytek republiky pro ně zřizoval záchytné tábory. O tři tisíce se postaralo Brno, další našli dočasný azyl v už opuštěných starých Kníničkách před zatopením přehradou a dalších šestnáct set prošlo táborem ve Svatobořicích na Hodonínsku. „Před nimi tam už bydlelo šest set rakouských antifašistů a za plotem byli umístění Henleinovci, které se podařilo pochytat na nezabraném území. Ty v březnu Gestapo propustilo. Někteří Češi vysídlení z pohraničí ale v táboře zůstali až do roku 1942 a to i pod zpřísňujícím se režimem,“ připomněl právník a historik Jan Kux.
OSUD ŽIDŮ
Stovky Židů ze zabíraných území odcházely nebo je odtud Němci vyháněli. „Němci si dali závazek a stanovili datum sedmnáctý říjen coby den, kdy už se tady Židé neměli objevovat. Definitivním byl pak sedmadvacátý říjen, kdy do Mikulova přijel Hitler. Před jeho návštěvou měla být místa bez Židů,“ poukázala na osudy židovského obyvatelstva Soňa Nezhodová, která v těchto dnech přednáší o zánicích židovských obcí v Mikulově a Hustopečích.
DŘÍVĚJŠÍ SOUŽITÍ
Naopak jako bezproblémové hodnotí vztahy Němců a Čechů žijících na jihu Moravy v příhraničí někteří historici i dosud žijící pamětníci. Například v Podmolí na Znojemsku žilo podle místních před Mnichovem asi dvě stě lidí, z toho víc než polovina měli být Němci. „Nikdy s nimi žádné problémy nebyly, žilo se tady společně a v klidu. Ani na konci války, když byl odsun Němců, tedy žádná vyhrocená situace nebyla,“ řekla Deníku Rovnost před časem dnes devadesátiletá Zdena Gonzarčíková. To potvrzuje i historik Jiří Kacetl. „Než je výrazně zatížil oboustranný nacionalismus, byly tyto vztahy na jižní Moravě solidní a bezkonfliktní,“ přiblížil Kacetl.
HISTORIK EMIL KORDIOVSKÝ PŘIPOMÍNÁ: Nacisté Čechy vyháněli a mlátili na potkání
Břeclavsko - Historik Emil Kordiovský se narodil za heydrichiády v roce 1942 v Kloboukách u Brna na Břeclavsku. Věnuje se právě éře druhé světové války v rodném regionu.
Jak vypadalo obsazování velké části Břeclavska po Mnichovu?
Termín pro obsazení byl do 10. října, ale konalo se už 8. a 9. Do obcí nejdřív vstupovali vojáci a pak gestapo a freikorps se seznamy lidí, které měly zatknout.
Jak bylo zatýkání rozsáhlé?
Jen na Břeclavsku šlo o stovky obyvatel. Většinou to byli českoslovenští vlastenci, funkcionáři Sokola, významní Židé nebo političní odpůrci z řad sociální demokracie nebo komunistů. Nejprve je odvezli do nově vzniklých služeben gestapa v Břeclavi a Mikulově, případně až do Vídně. Podle řady svědectví je ve věznicích krutě mlátili.
Jak se k Čechům chovali místní nacisté?
V Břeclavi je mlátili na potkání, pokud nezdravili vztyčenou pravicí. V obcích, kde měli Němci převahu, se chovali zběsile. V Březí napadli sedm českých rodin, které vytáhli z postele ještě v nočním prádle. Zmlátili je a vyhnali za hranice.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
