VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Modrotisk? To jsou látky i pro módní návrháře

Strážnice – Tmavě modrá látka posetá drobnými bílými kvítky a vzory byla dřív k dostání v každém menším městě. Látky na sukně, polštáře i ubrusy vznikaly v modrotiskařských dílnách speciální technikou. Tradici si však uchovali jen na dvou místech v republice. Jedním z nich je i Strážnice na Hodonínsku. Že modrotisk není vůbec jednoduché řemeslo, jsem zjistila díky dalšímu dílu seriálu Deníku Rovnost Na den (s).

28.1.2015
SDÍLEJ:

Na den (s) modrotiskařkou.Foto: DENÍK/Libor Kopl

Jen pár minut před půl devátou ráno nervózně přešlapuji před prodejnou strážnického modrotisku. Snažím se být co nejvíce přesná. Přesouvám se ke vchodu pro zaměstnance a zazvoním. „Strýc na vás asi zapomněl. On už je v dílně," vítá mě energická žena a odvádí mě chodbou ke dřevěným dveřím. Jakmile se otevřou, štípne mě do nosu neznámý zápach. Za minutu si na něj ale zvykám a nezdá se mi na něm nic zvláštního.

Přichází ke mně hlavní modrotiskař, pokračovatel rodinné tradice František Joch. Zatímco muž pyšnící se titulem nositel tradic rozmotává látku, rozhlížím se po dílně. „Tady máme navěšené už potisknuté látky, které musí uschnout. Vedle máme police s jednotlivými vzory na tištění a vzadu jsou kypy," popisuje prostor Joch. „Kypy?" opakuji slovo, které mi vzdáleně připomíná ostravské nářečí. „Kypy jsou jámy, přibližně dva metry hluboké. V nich namáčíme potištěnou látku, která se tak obarví směsí indiga," vysvětluje třiasedmdesátiletý muž a odchází rychlým krokem zpět do první části velké místnosti. Abych mu stačila, musím utíkat.

Na dlouhém stole leží několikametrové bílé plátno. „To teď postupně potiskneme. Nejdřív si je ale musíme rozměřit, abychom věděli, kde s tiskem začít," říká Joch a zkušeně pokládá, zatím ještě suchou formu na plátno.

Jakmile pomyslnou linku vyznačí, přichází na řadu tisknutí předlohy. „Nyní se lidé zase začínají vracet k původním vzorům, kterým dominují drobné motivy. Každý, který tiskneme, měl dříve svůj název. Například rozházený řádek, dubový list, ocelkový vzor nebo klásečkový. Podle názvů se lidé chodili s mým dědou a otcem domlouvat, jaký vzor chtějí nechat vytisknout," připomíná si modrotiskař.

Nezbytný pop

To už vkládáme formu do nádoby, ve které je zvláštní namodralá tekutina. Tiskařské barvivo, kterému Joch neřekne jinak než pop. Vše, co popem natřeme, zůstane po obarvení bílé. Zkušený tiskař má vmžiku celou řadu vzorů hotovou. Na první pohled jednoduché. Namočit do popu, podívat se, jestli je barva na všech hřebíčcích, které tvoří vzor, přiložit, zabušit na razítko a opatrně odlepit z látky. „Hmotu na tištění si vaříme sami. Je v ní kaolin, arabská guma a různé chemikálie, které spolu uvaříme. Pop vaříme maximálně dvakrát do roka," vysvětluje Joch.

Já zatím statečně namáčím formu. Udělám jeden krok, abych přistoupila blíž k plátnu. „V rozích formy jsou zatlučené hřebíčky, které udělaly značku. Stačí tak do nich formu obtisknout," radí mi muž. I kdybych se k látce sklonila blíž, značky prostě nevidím. Drobný vzor se mi slévá v tisíc malých teček. „Tady," ukazuje mi zkušeně řemeslník a já trochu neohrabaně přikládám razítko.

Joch se podívá na ne úplně přesně obtištěnou formu. „Chtělo by to trochu tréninku, ale na začátek to jde," zhodnotí můj pokus s úsměvem. Formu obtisknu ještě několikrát. Pokaždé, když se razítko dotkne látky, zlehka na ně zabuším, aby byl vzor rovnoměrný. Po několikátém obtisku mě začínají bolet ruce. Dřevěná forma těžkne. Při představě, že bych měla zvládnout ještě třináct metrů látky, mě poleje pot.

Do toho mě naštěstí modrotiskař nenutí. Hbitě vyskočí na štafle a začne narovnávat potištěnou látku na speciální věšáky. „Připravené látky musí alespoň týden viset, aby pop pořádně zatvrdl. Kdyby byly pověšené kratší dobu, tak by hmota po namočení do indiga stekla," upozorňuje na pravidlo Joch. Právě díky máčení v indigu vzniká onen zázračný vzor s bílým podkladem.

Kvapným krokem se přesouváme do zadní části místnosti. I tam visí látky. Ty už však mají proces barvení za sebou. Pruhy se nejprve přichytí na speciální železnou konstrukci, poté se pomalu spustí do temně modré vody. Joch si pro jistotu natočí budíček. „Za pět minut musíme látku vytáhnout, protože zmodrá až na vzduchu. Celkově ji ponořujeme čtyřikrát nebo pětkrát. Vždycky je to ale tak, že čím vícekrát se látka ponoří do barvy, tím je tmavší," zasvěcuje mě do složitého řemesla modrotiskař.

Látka pro miss

Pomalu začíná točit pákou na kladce. Látka se centimetr po centimetru noří do modré tekutiny. Za pět minut ji stejnými pohyby zase vytáhne. Zkontroluje pak, jestli se jednotlivé kusy k sobě nepřilepily. „Ve slepených místech by vznikly mapy," podotýká Joch a látku zase ponoří. Jakmile je spokojen, látka putuje do pračky. Prací prášek však v tomto případě nahradí zředěný roztok kyseliny sírové. „Rozleptá pop a smyje přebytečné indigo," říká udržovatel tradice. Látku pak přepere v čisté vodě. „Necháme ji uschnout a poté vyžehlíme na mandlu. Pak záleží, jestli z látky budeme u nás v dílně něco šít, nebo jestli je na metráž," uvádí Joch.

Strážnický modrotisk produkuje i vlastní výrobky. Kravaty, tašky, polštáře, hračky nebo běžné oblečení. „Míváme i nějaké speciální zakázky. Nyní tiskneme pro návrhářku Kláru Nademlýnskou. Také slovenská návrhářka Jana Gavalcová tvořila z naší látky šaty na Miss Universe," dodává za strážnický podnik Jitka Binderová.

Autor: Barbora Vajčnerová

28.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté stojí před budovou Raiffeisenbank v brněnské Masarykově ulici. Podle zdroje Deníku Rovnost banku někdo přepadl.
5

Údajná bankovní loupež v Brně. Policisté zasahovali v Masarykově ulici

Robert Bryndza.

Robert Bryndza zrušil autogramiádu v Knihách Dobrovský, knihu pokřtí v lednu

AKTUALIZOVÁNO

Tragická nehoda u Neslovic: jeden mrtvý, jeden zraněný a uzavřená silnice

Brněnsko – Po srážce dvou aut mezi Neslovicemi a Tetčicemi na Brněnsku zemřel třiačtyřicetiletý řidič, o rok mladší řidič druhého auta se středně těžce zranil. Kvůli tragické nehodě, ke které došlo ve čtvrtek po půl druhé odpoledne, policisté uzavřeli silnici mezi obcemi.

Kraj potvrdil 5 nových leteckých linek z Brna. V létě navíc i Split a Dubrovník

Brno – Barcelona, Brusel, Lvov, Milán a Řím. Nové pravidelné letecké linky do pěti evropských měst začnou cestující využívat už příští rok v březnu. Jejich podporu ve středu odpoledne schválili krajští zastupitelé. Lidé se navíc z brněnského letiště v letní sezoně, tedy od června do září, dostanou nově přímo i do chorvatského Splitu a Dubrovníku.

Půjčit si knihy? Od jara přes městský e-shop

Brno – Vyřídit si přihlášení do knihovny nebo objednat knihy. Všechno v pohodlí domova a s předstihem. To má v příštím roce umožnit rozšíření brněnského městského e-shopu.

Lidé nechtějí supermarket. Sepisují proti jeho stavbě petici

Brno – Na výstavbu Kauflandu v brněnské Bystrci chtějí investoři víc místa. V současnosti vlastní mezi ulicemi Páteřní a Nad Dědinou asi osmdesát procent plochy. Zbývající část pozemků na úterním zasedání svěřili brněnští zastupitelé představitelům městské části. Podle bystrckého starosty Tomáše Kratochvíla není do vyřešení dopravní situace v okolí možné o prodeji investorovi uvažovat. Místní navíc proti stavbě v centru městské části sepisují petici.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT