„Jen v Brně jsme zaznamenali třináct závažných případů, tedy těch, které vyžadují akutní léčbu na jednotce intenzivní péče nebo anesteziologicko-resuscitačním oddělení," sdělila v pátek vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Brně Renata Vaverková.

Na celé jižní Moravě bylo těchto případů třiapadesát. „Čtrnáct lidí na komplikace spojené s chřipkou zemřelo," upozornila Vaverková. Dodala, že skutečná čísla mohou být vyšší. „Toto jsou totiž jen laboratorně potvrzené případy," vysvětlila.

U nemocných převažoval virus takzvané prasečí chřipky. Většina z osmadvaceti mužů a pětadvaceti žen hospitalizovaných se závažným průběhem chřipky trpěla také jiným chronickým onemocněním, třeba cukrovkou, srdeční chorobou nebo astmatem.

V souvislosti s chřipkou skončilo v zimě v nemocnici ještě dalších 250 Jihomoravanů. „U nich už ale průběh nebyl tak závažný," řekla Vaverková.

Zkušenost s pobytem ve zdravotnickém zařízení kvůli chřipce má například babička Brňanky Markéty Olšarové. „Když se v únoru objevily příznaky, měli jsme o ni strach, tak jsme ji raději odvezli do nemocnice. Zůstala tam nakonec tři týdny, teď už je v pořádku," vysvětlila žena.

Mimořádnou sezónu potvrdila i mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová. „Nevedeme žádné přesné statistiky, kolik lidí s chřipkou u nás leželo. Odhadujeme sice, že počet pacientů nebyl oproti minulým letům vyšší, všimli jsme si ale mnohem závažnějšího průběhu onemocnění," sdělila Mrázová.

Podobně závažné případy jako uplynulou zimu pamatují hygienici pouze z přelomu let 2009 a 2010. „To jich ale bylo méně," podotkla epidemioložka Vaverková.

Ředitel Krajské hygienické stanice v Brně Jan Mareček poukázal, že počet úmrtí spojených s chřipkou je alarmující v celé republice. „Všichni například řeší, kolik lidí umírá každý rok na českých silnicích a že je potřeba s tím něco dělat. Podobné by to ale mělo být i u tohoto onemocnění," myslí si Mareček.

Hygienici doporučují, aby pacienti chřipku nepodceňovali a nezaměňovali ji s pouhým nachlazením. Chřipku charakterizuje vysoká horečka, silná bolest hlavy, kloubů a vyčerpávající ka­šel.

Jednoduchým řešením je podle Vaverkové podzimní očkování. „Doporučujeme ho zejména zdravotnickým pracovníkům, důchodcům, předškolním dětem, pacientům s nějakým chronickým onemocněním nebo těhotným ženám. Ideální by ale samozřejmě bylo, kdyby se očkovat nechali všichni," poznamenala. Důchodcům a některým nemocným jej přitom mohou zaplatit pojišťovny.