Repelenty v pohotovosti mají v těchto dnech obyvatelé některých oblastí táhnoucích se od Uherského Hradiště přes lokalitu Soutoku až po Znojmo. Sezona bodavého hmyzu je totiž na jihu Moravy v plném proudu. Aktivní jsou kromě nepříjemně bzučících komárů také štípající muchničky.

„Bodavého hmyzu je v problémových lokalitách opravdu strašně moc, ale ve zmiňovaných oblastech je to v této době prakticky normální.“

O vývoji stavu nejen komáří populace Deník informoval Oldřich Šebesta, odborník na komáry z krajské hygienické stanice. „Bodavého hmyzu je v problémových lokalitách opravdu strašně moc, ale ve zmiňovaných oblastech je to v této době prakticky normální. Místně štípou komáři, místně muchničky. Bez repelentu bych se do lesa rozhodně nevydával. I když na muchničky až tolik neúčinkuje,“ shrnul Šebesta.

Výskyt komárů a muchniček je na různých místech jižní Moravy letos rozdílný. „Monitoring provádíme v šesti lokalitách, opravdu se to hodně liší. Záleží, kde došlo k záplavě vodou, a kde ne. Tam, kde se voda rozlila, je komárů poměrně dost,“ upřesnil odborník.

Poznamenal, že místně navíc řádí také dotěrné muchničky. „To, co lidi štípe, tak kolikrát nemusí být vůbec komár. Například na Pohansku téměř žádní komáři nejsou, ale zato tam řádí muchničky,“ konkretizoval Šebesta.


Nahrává se anketa ...

Zatímco komárům vyhovují neobdělávaná a často krátkodobě zaplavovaná místa či stojaté vody, muchničky si libují ve vodě proudící, tedy třeba v blízkosti řek. Jediným řešením proti jejich častému přemnožení v problémových lokalitách je proto podle Šebesty včasný preventivní zásah a důkladný monitoring.

„Budeme se radit, jak tuto situaci do budoucna řešit. Je potřeba přijít s nějakým systémovým opatřením, aby se výskyt komárů omezil. Pokud nic dělat nebudeme, tak tady zkrátka vysoký výskyt komárů občas mít budeme,“ upozornil.

Zásadní jsou pro líhnutí komárů srážky. Poslední roky byly poměrně suché. „Vždy to záleží na srážkách. Letos bylo brzo jaro, sem tam bylo i něco zaplavené, takže se komáři místy různým způsobem vylíhli,“ připomněl odborník z krajské hygieny.

„Jakmile komáři vyletí, už se dělat nic nedá, maximálně nastříkat se repelentem. Šanci máme jen před jejich vylíhnutím.“

Vyhubit populaci komárů nebude možné nikdy. Cílem je ale dostat ji pod kontrolu. „Musíme udělat systém monitoringu, sledovat oblasti, kde se líhnou, aby bylo včas signalizováno, že se tam objevily larvy. Jakmile komáři vyletí, už se dělat nic nedá, maximálně nastříkat se repelentem. Šanci máme jen před jejich vylíhnutím. Musíme tedy včas zjistit, kdy a kde se objevila voda, v jakém stádiu jsou larvy komárů a tůně postříkat. Na to jsou ale potřeba stovky lidí. A já jsem sám,“ pokrčil rameny Šebesta.

Řada míst je tak postižených komáří kalamitou, aniž by o tom předem kdokoli věděl. „Když vím, že někde nastoupila voda, zajedu tam a navrhnu opatření. Ovšem potřebuji někoho, kdo to v dané oblasti ohlásí,“ pokračoval.

Postřiky, které se dovážejí ze Spojených států amerických, jsou podle něj účinné. Na jihu Moravy se ale provádějí nesystematicky. „Bavíme se o kilometrech čtverečních ploch. Není to legrace. Musíme nejprve vytipovat místa, která by se měla postříkat, stříkat vše nelze, to bychom finančně neutáhli,“ podotkl odborník.

Někde lze hubit larvy pomocí traktorů, jinde musejí nastoupit lidé s těžkými konvemi na zádech. „Traktory mohou ale jen na cesty, nedostříknou daleko. Lidé zase neobejdou v těžkém terénu velkou plochu. V případě nutnosti, to bychom ale museli mít kalamitu, lze stříkat i letecky. Nebezpečí ale je, že postřik utkví na listech a nepropadne dolů. Pak se nabízejí ledové krupky. Zkoumá se také postřik pomocí dronu, což ale ještě není vyzkoušené,“ nastínil možnosti řešení Šebesta.