Mají nakročeno k největšímu archeologickému nálezu roku v regionu. V hloubce čtyř metrů od dnešního povrchu břeclavského zámku odborníci objevili dřevěné pozůstatky ze středověku. „Narazili jsme na zbytky trámu. Sondáž zjistila, že dole je šest metrů široká, patrně spálená dřevěná stavba,“ přiblížil archeolog břeclavského muzea a galerie Libor Kalčík.

Předpokládaná velikost plochy a nalezená mladohradištní keramika dávají naději, že jde o významný objev. „Budova mohla mít funkci paláce. Čekáme na analýzu letokruhů ze zuhelnatělého dřeva, která pomůže určit její stáří,“ upřesnil Kalčík.



Břeclavský zámek vyrostl na místě hraničního hradu, který podle historiků v jedenáctém století založil přemyslovský kníže Břetislav I. Město je pojmenované právě po něm.

Břetislav I. a zámek Břeclav

Původně stál na místě současného zámku hraniční hrad založený knížetem Břetislavem I. (po roce 1029 vládl na Moravě, zemřel 1055).
Od Břetislava I. panství dostalo své jméno.
Přemyslovský hrad přestavěli na renesanční zámek Žerotínové. Před 380 lety jej získal do vlastnictví rod Lichtenštejnů. V 19. století nechali zámek přestavět v romantickém stylu na umělou zříceninu.
Archeologické výzkumy:
1970 až 1971: v místě dnešní vinárny Rotunda – nález kruhové věže
1977: 10 sond – raně středověké až novověké nálezy
1991: 5 sond – raně středověké až novověké nálezy
2009: nedokončený výzkum společnosti Archaia Brno ve sklepních prostorách jižního a západního křídla
2018: v hloubce 4 metrů nález části spálených trámů, asi šlo o větší dřevěnou stavbu

Na výzkumu spolupracují odborníci z tamního muzea, brněnské společnosti Archaia a Masarykovy univerzity. „Tušili jsme, že najdeme něco zajímavého, skutečnost ale předčila naše očekávání. Brzy můžeme přesněji vědět, kdy byla Břeclav založena,“ poznamenal Kalčík.

Historik Emil Kordiovský připomněl, že část dřevěné konstrukce spojované s nejstarší historií hradu, našli výzkumníci kdysi v areálu nynější zámecké vinárny. „Nový objev může potvrdit dřívější závěry historiků,“ řekl. Archeologové se k výzkumu pod jižním křídlem zámku chtějí vrátit na jaře.

Úspěchu v tomto roce odborníci dosáhli také na tradičním nalezišti Pohansko u Břeclavi. Vykopali studnu Slovanů z přelomu devátého a desátého století.

Letos v březnu vydala své zhruba čtyři tisíce let staré tajemství i vyškovská průmyslová zóna Nouzka. Archeologové tam nalezli hrob ženy, která k sobě tiskne malé dítě. Nález datují do starší doby bronzové. „Je výjimečný polohou a umístěním kostry. Nejedná se o pohřebiště, ale jednu ze sídlištních jam. Ty nebyly určené pro lidi. V lokalitě Nouzky pravděpodobně skladovali potraviny. Na dně však skončila také žena ve skrčené pozici. Má nepřirozeně zkroucené nohy a objímá malé, odhadem asi dvou až tříleté dítě,“ přiblížila archeoložka Blanka Mikulková.



Podobný nález několika ostatků v zásobní jámě z doby únětické kultury si letos připsali archeologové ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. Při stavbě automyčky. V Drnoholci vykopali v místě vznikajícího kulturního domu předměty z doby bronzové.

Pohřebiště z doby 1200 až 800 let před naším letopočtem odkryli letos archeologové na staveništi technoparku ve Znojmě. „Vyzvedli jsme 115 hrobů. Jde o keramické urny obsahující spálené zbytky lidských kostí. Mezi nálezy jsou bronzové jehlice, nožíky, náramky a dvě břitvy. A také na tuto dobu poměrně vzácné skleněné korálky,“ vyjmenoval šéf znojemského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče David Humpola.

V Mikulčicích na Hodonínsku odborníci odkryli opevnění předhradí sídliště z devátého století. Na vykopávkách se podílely i vědkyně z Rakouska.



Před rokem vydal převratnou novinku k nejstarším dějinám Blanska kostel svatého Martina. Odborníci tam nalezli střepy keramiky z první poloviny jedenáctého století. Z doby zhruba o sto let starší než je první písemná zmínka o městě. „Po procesu konzervace můžeme předměty zařadit do naší expozice středověkých dějin,“ zmínila ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.