Kliknutím zvětšíteNaštěstí se hříbě podařilo včas objevit a vrátit po ošetření drobných oděrek zpět. „Po kontaktním zařehtání se ihned připojilo k matce a začalo spokojeně pít. Nyní už vypadá naprosto v pořádku. Musím pochválit všímavost návštěvníků, kteří hříbě mimo ohradu zaregistrovali a následný rychlý zásah pastevního dozoru a strážní služby,“ doplnil Stejskal.
Loni se v Podyjí narodilo celkem devět hříbat. Pět v Mašovicích a čtyři v Havraníkách. „Letos se zatím narodila hříbata dvě, obě v Mašovicích, protože od podzimu jsou v Havraníkách pouze hřebci,“ poznamenal za národní park.
Dvě stáda divokých koní zachraňují v Podyjí chráněné rostliny, hmyz i ptactvo. Spásají totiž agresivní porosty v rezervacích, které ohrožené druhy vytlačují.
Podle vědců se stáda z anglického Exmooru stále rozrůstají. Koně se v Podyjí dobře adaptovali, přestože jsou zvyklí na podnebí Skotské vysočiny. „Hledali jsme odolná zvířata, která dokážou spásat stepní krajinu. Plemeno Exmoorský pony geneticky odpovídá těm, která původně na evropském kontinentu žila,“ vysvětlil ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Zvířata chrání ve vybraných oblastech ohrada, kolem které se návštěvníci mohou procházet. „Lidé by se ke zvířatům neměli přibližovat kvůli mláďatům,“ vysvětlil před časem mluvčí parku David Grossmann.
Na koně se už byla podívat třeba Brňanka Kateřina Širůčková. „Na koni jezdím odmala. Moc se mi líbí ti, co žijí volně. Dokud je lidé nezačnou krmit svačinou, bude se jim snad dařit dobře,“ svěřila se Širůčková.
Z pohledu Správy NP Podyjí byla hlavním cílem zavedení exmoorských poníků v parku údržba biotopů ohrožených zarůstáním vysokými travami a celkovou degradací. „Velký spásač v Podyjí citelně chyběl. Dosud jsme pracovali převážně z ovcemi. Ne že by jejich pastva nevyhovovala, ale každé zvíře zkrátka pase jinak a chtěli jsme mezeru v údržbě zaplnit,“ naznačil Stejskal, který je též entomolog.
Správci parku pečlivě sledují kapacitu spásaných ploch. „Tedy kolik zvířat se v daném prostoru uživí tak, aby to ještě vyhovovalo cenným biotopům, nebyly přepasené, ale ani příliš zarostlé. Hledání správného pastevního režimu a intenzity vyžaduje určitou zkušenost a čas. Velkou roli přitom navíc hrají výkyvy počasí, kdy se střídá typické znojemské sucho s deštivějšími periodami,“ přiblížil entomolog.
Velkou novinkou je zimní pastva. Poníci se vlastně pasou nepřetržitě, i v zimě, zatímco běžná ochranářská pastva funguje podle odborníků většinou jen v létě. „Dosavadní práce poníků ukazuje, že oni nejlépe ví, jak pást, a jde to vidět i venku, kde postupně krystalizuje pestrá lesostepní pastvina,“ uzavřel Stejskal.
11
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
