Plnou kapacitu má třeba Lenka Bartáková, která provozuje ordinaci ve Znojmě. „Lidé o tom bohužel nevědí, když volají. A pak když jim řeknu, že je přijmu nejdřív za tři čtvrtě roku, polekají se, protože většina kolegů jim řekne to stejné,“ upozornila.

Klinický logoped
Pomáhá dětem i dospělým s vadami řeči, třeba se špatnou výslovností.
O jejich práci je na jihu Moravy velký zájem. V některých případech musí lidé počkat i tři čtvrtě roku.
Nejčastějším problémem u dětí bývá nyní nesprávná výslovnost několika hlásek, zvyšuje se i počet dětí s opožděným vývojem řeči.
Logopedii studuje na Masarykově univerzitě asi 600 lidí.

Větší nápor, který už mnohdy převyšuje její kapacitní možnosti, registruje před zápisem do první třídy i brněnská klinická psycholožka Michaela Goňcová. „Ideální je, aby logopedickou terapii děti navštěvovaly dvakrát měsíčně, u těžších diagnóz i častěji. V naší ordinaci jsme pro velký zájem o logopedickou péči několik měsíců nemohli novým zájemcům o logopedii vyhovět, abychom zajistili potřebnou péči stávajícím,“ uvedla Goňcová.

Bartáková má navíc problémy i s hledáním kolegyně. Na konci února si dala inzerát. „Nechápeme, kam všichni absolventi chodí, a že zájem není větší. Několik kolegů vyvěsilo inzerát už několikrát, a nikdo se neozývá,“ komentovala.

Na brněnské Masarykově univerzitě studuje logopedii aktuálně asi šest set studentů. Po škole absolventi musí udělat tříletou specializační přípravu a složit atestační zkoušku.

Podle asociace klinických logopedů má být jeden logoped na pětadvacet tisíc obyvatel. „Jihomoravský kraj je dobře pokrytý, co se týká čekací doby i dojezdové vzdálenosti,“ konstatovala předsedkyně Irena Cudlínová.

Logopedickou péči potřebují podle Goňcové asi dvě pětiny dětí předškolního věku, zvyšuje se i počet školáků. Právě logopedické vady jsou jedním z důvodů, kvůli kterým dávají pedagogicko-psychologické poradny odklad. „Pokud rodiče s dětmi nechodí k logopedovi, doporučujeme jim, aby urychleně začali,“ řekla Jana Taptičová z hodonínské poradny. Ročně řeší zhruba 450 žádostí.

Nejčastějším problémem u dětí bývá nesprávná výslovnost několika hlásek. „Přibývá i počet dětí s opožděným vývojem řeči a s vývojovou dysfázií. Mají potíže s porozuměním řeči i se sluchovým rozlišováním, mají chudou slovní zásobu a obtížně tvoří věty,“ přiblížila Goňcová.

Logopeda navštěvuje s dcerou i Hana Teturová z Velkých Bílovic na Břeclavsku. V září má jít její Ema do školy. „Jezdíme do Hustopečí. Čekali jsme zhruba dva měsíce. Teď procvičujeme už jen r a ř, zbytek písmen dcera umí,“ poznamenala Teturová.