Natáčeli jste reportáže o dívkách, které unesli islamisté. Chtěly sdělit svůj příběh?
Ano, sdílení jim pomáhá. Jsou neskutečně silné. Říkaly mi, neplačte, když jsme to zvládly my, tak vy také. A taková moudra jsem slyšel od žen, které byly znásilňované dvacetkrát denně padesáti muži. Zajímavé je, že ze svých utrpení viní vlastní muže.

Kdo je Filip Habrman?
Pochází z Děčína. Studoval cizí jazyky na univerzitě v Anglii a humanitární pomoc na Slovensku.
Bude mu osmatřicet let. Na mise jezdí od třiadvaceti . Poprvé jel s anglickým Červeným křížem.
Od roku 2013 pracuje pro Diecézní charitu Brno jako koordinátor lékařské mise v iráckém Kurdistánu. Vede i textilní banku Baltazar.
Se svou ženou a pěti dětmi bydlí v Lipůvce na Blanensku.


Co jim udělali?
Neochránili je před islamisty. Ptají se jich, proč se oni sami zachránili, když tam islamisti vpadli, a je tam nechali napospas.

K čemu je otrokáři nutili?
Musely se starat o jejich děti, domácnost. Samozřejmě dělaly ty nejodpornější práce. Ale ze všeho nejhorší byly manželky otrokářů.



Více se dozvíte v tištěném vydání sobotního Deníku Rovnost.