Jako snůšku samochvály vnímají někteří lidé obsah radničních zpravodajů vycházejících na jižní Moravě a Vysočině. Vedení jednotlivých obcí totiž často nedává dostatečný prostor pro vyjádření opozice, a pouze se chlubí svými úspěchy. Přitom náklady na tyto zpravodaje pokrývají peníze z daní.
Změnit to má připravovaná novela tiskového zákona. „Návrh jde v poslanecké sněmovně do druhého čtení. Platit má od příštího roku. Novela má zajistit dostatečný prostor v radničních periodikách i pro opozici," vysvětlil Oldřich Kužílek z neziskové organizace Otevřená společnost, která se na přípravě zákona podílí.
Na chybějící příležitost k vyjádření si stěžovali tento týden například opoziční zastupitelé z brněnské městské části Židenice. „V listopadovém čísle jsme chtěli lidem připomenout, co přinášel komunistický režim. Radnice nám ale příspěvek odmítla s tím, že je ve zpravodaji nedostatek místa," uvedl tamní zastupitel za TOP 09 Petr Kunc. Podle židenického starosty Romana Vašiny příspěvky do zpravodaje vybírá redakční rada, ve které má zastoupení i opozice. „Zpravodaj není nafukovací a je pouze na radě, co ve zpravodaji bude," vysvětlil starosta.
Opozice také často kritizuje náklady spojené s vydáváním magazínu. Ty jsou podle Vašiny přiměřené. „Radniční noviny mají v Židenicích velkou tradici. Především proto jsme se rozhodli na nich nešetřit, mnoho občanů je vyhledává a čerpá z nich informace," vysvětlil Vašina.
Souhlasí s ním i třebíčský místostarosta Milan Zeibert. „Když chceme, aby zpravodaj zaujal, musí být na lepším papíře, s hezkým obalem, aby se na první pohled odlišoval od reklamních nabídek supermarketů," podotkl místostarosta. Připravovaná novela se mu nelíbí. „Bojím se, aby se ze zpravodajů nestal nekonečný slovní ping-pong zastupitelů. Lidé pak přestanou noviny číst," myslí si Zeibert.
Novela? Zbytečná
Podle místostarosty Jemnice na Třebíčsku Petra Novotného je novela zákona zbytečná. „Prostor ve zpravodaji v Jemnici má opozice už dlouho a nevidíme v tom problém. Konstruktivní opozice je nepostradatelnou součástí každé politiky, i té komunální. Pokud jsou lidé v samosprávách normální, tak to není třeba ošetřovat zákonem," míní Novotný.
Podle Kužílka z Otevřené společnosti tomu tak ale všude není. „Úroveň transparentnosti radničních periodik je velmi nízká. Stále převládá cenzurované pojetí, kdy vedení radnice zneužívá magazín ke hlásání svých jednostranných pohledů," tvrdí Kužílek.
Lidé změnu v zákoně vítají. „V našem zpravodaji se jen chvástá starosta. Doufám, že zákon noviny trochu změní," sdělila například žena z brněnské městské části Brno-jih. Své jméno zveřejnit nechtěla. Právě tato městská část nedávno získala kvůli cenzuře anticenu Zavřeno v anketě Otevřené společnosti. Radnice měla znemožnit opozici vydat některé materiály. Tamní starosta Josef Haluza pochybení odmítá. „Příspěvky jsme nezveřejnili z opatrnosti. Autoři v nich pomlouvají jednu ze zdejších firem. Ta by nás pak mohla žalovat," vysvětlil Haluza.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!
Informace pouze na webu? Jen pro některé lidi, tvrdí odbornice
Brno /ROZHOVOR/ - Připravovaná novela tiskového zákona má zajistit větší prostor opozici ve zpravodajích vydávaných obcemi. Podle Lenky Waschkové Císařové z brněnské Masarykovy univerzity to však nestačí. „Přijde mi omezující, že zákon myslí jen na zastupitele," tvrdí.
Může připravovaná novela tiskového zákona zlepšit úroveň radničních zpravodajů?
Nemyslím, že nějaká úprava regulace může vylepšit stav systému. Radniční zpravodaje vznikly jako potřeba obcí informovat občany. Je ale dobře, že po letech rozvoje tohoto specifického typu médií ho konečně česká společnost začala brát v úvahu, přemýšlet o jeho významu a tedy pociťovat potřebu nějak ho ukotvit v zákoně.
Jakým způsobem tato novela pomůže opozičním zastupitelům, kteří si často stěžují, že v periodikách nemají dostatečný prostor?
Formálně v návrhu novely takový nástroj je. Druhá otázka je, zda a jak bude právo prezentace opozičních názorů v radničních novinách uplatňované. Mně jako občanovi navíc přijde omezující, že novela bere v úvahu pouze zastupitele obce. Do zpravodajů by měl přispívat každý, kdo o to má zájem.
Na jakou skupinu obyvatel jsou zpravodaje cílené?
Pokud je chápeme jako informační prostor obce s potenciálem dostat se do rukou čtenářů, čímž jsou rozdílné například od úřední desky, pak je cílovou skupinou každý obyvatel. To do značné míry vylučuje nahrazení zpravodajů například prezentací na internetu. Do budoucna ale obce rozhodně mohou ve svých rozpočtech ušetřit, když část informací například pro mladé lidi, podnikatele, rodiče dětí, ale také podrobnější informace k tomu, co bude v tištěné verzi, přesunou na internet. Do méně rozsáhlého tištěného vydání pak dají informace stručné s odkazem na web a informace pro starší lidi.
Mají radnice investovat do kvality zpravodajů?
Dokud neřešíme obsah, ale pouze utrácíme za formu, není to pro obec správná investice. Do periodik se má především dostat víc informací z opozičních a dalších zdrojů, než jsou pouze názory radnic. Až potom bude mít investice do kvality smysl.
Tiskový zákon
Tiskový zákon v současnosti nijak neupravuje povinnosti vydavatelů a obsah radničních zpravodajů. Ministerstvo kultury připravilo novelu, kterou se v nejbližší době má zabývat poslanecká sněmovna. Platit může příští rok.
Novela vymezuje pojem periodický tisk územního správního celku a stanovuje jeho vydavateli nová pravidla.
Vydavatel podle ní musí poskytnout přiměřený prostor všem členům zastupitelstva dané radnice pro vyjádření jejich názorů.
V případě nedodržení této povinnosti se odmítnutí autoři mohou bránit u soudu.
Opatřením se má zvýšit informovanost občanů jednotlivých obcí.
