Předchozí
1 z 13
Další

Sudety ve stínu Mnichova

Jan Lakosil, autor knihy Sudety ve stínu MnichovaJan LakosilZdroj: se svolením Jana Lakosila

Jeho příspěvek k problematice je jedinečný autentickým pohledem většinově „z druhé strany“, tedy od nasazených vojáků Wehrmachtu. Líčí dojmy a obavy z československého opevnění, vítání německými obyvateli na české straně a další zajímavé postřehy.

„Časté jsou zmínky o nízké morálce příslušníků naší tehdejší armády. Je třeba přiznat, že po Mnichovu a nuceném ústupu z hranic morálka vojska značně upadla. Na druhou stranu československá armáda nebyla nikdy budována v duchu přísného pruského vojenského drilu a vystupování, na které jsou příslušníci Wehrmachtu ve svých textech tolik hrdí,“ uvedl autor.

A přidal, že na celkový obraz musel mít vliv také rozdíl v době nasazení jednotek obou armád. „Čechoslováci byli v říjnu 1938 nasazeni v polní službě a nepřátelsky smýšlejícím pohraničím již několik měsíců, zatímco německé jednotky, čerstvě vyvedené z kasáren, přijely auty v nablýskaných uniformách,“ poznamenal.

Kreslením reaguje na dění na Ukrajině. Maluje skoro každý den nový obrázek.
OBRAZEM: Český umělec přenáší své pocity z války na Ukrajině do kreseb

Lakosil nezasahoval ani do pasáží vzpomínek příslušníků Wehrmacht, které mohou někomu připadat problematické či sporné. „Je však nutné mít na paměti, že některé texty mohly být využity k vojenské propagandistické činnosti,“ podotýká.

Deníku poskytnuté fotografie v galerii pocházejí z části knihy věnující se obsazování jižní Moravy. S horskými myslivci se autor vydává například do Mikulova a kraje pod Pálavou či do současného Národního parku Podyjí. Do této kapitoly zařadil autentické texty vojáků 2. a 3. horské divize. Většina z nich pocházela z původních útvarů rakouské armády. „K začlenění do německé Wehrmacht došlo po anšlusu Rakouska v březnu 1938,“ připomněl Lakosil.

Sudety ve stínu Mnichova
Vydáno: 2022
Autor: Jan Lakosil (*1981)
- rodák z Havlíčkova Brodu
- dlouhodobě se věnuje tématu československého opevnění a německé okupace Československa v letech 1938-1939
Publikace navazuje na bestseller Sudety 1938, vydanou téměř před deseti lety k 75. výročí mnichovských událostí.

Zámek bez vlajek

Zámek bez vlajekZámek v MikulověZdroj: se svolením Jana Lakosila, Sudety ve stínu Mnichova

Vojákům Wehrmachtu v Mikulově údajně blonďaté dívky na kraji silnice s radostí nabízely jihomoravské víno. Na konci Vídeňské ulice před náměstím lze vidět transparent s děkovným nápisem Vůdci. Na domech nechybí vlajková výzdoba. Zámek samotný ji však postrádá.

Raritní řopík

Důmyslně ukrytý řopík za plůtkem na pohořelickém nádražíŘopík na vlakovém nádražíZdroj: se svolením Jana Lakosila, Sudety ve stínu Mnichova

Důmyslně ukrytý řopík za plůtkem na nádraží v Pohořelicích, města přibližně v polovině cesty z Brna do Mikulova. „Umístění objektu přímo na nástupišti byla v systému čs. opevnění opravdu rarita,“ podotýká Lakosil. Během války byl řopík odstraněn. Říšskoněmecké jednotky obsadily Pohořelice na severním okraji zabraného území 9. října 1938 třetím oddílem dělostřeleckého pluku č. 29 z Kasselu.

Tři dny nato přijela motorizovaná pěchota 19. armádního sboru ze Salcburku. Část českých obyvatel z města utekla, část byla vyhnána. Na konci války se Pohořelice staly symbolem odsunu Němců, se svým sběrným táborem i jako součást takzvaného Brněnského pochodu smrti.

Smutek u Bavorské Rudy

Kniha Sudety ve stínu Mnichova nabízí vzpomínky a fotografie i z dalších částí SudetSmuteční akce za padlého člena freikorpsuZdroj: se svolením Jana Lakosila

Kniha Sudety ve stínu Mnichova nabízí vzpomínky a fotografie i z dalších částí Sudet. Fotografie ukazuje příslušníky sudetoněmeckého freikorpsu, kteří se v září 1938 zúčastnili bojových akcí v příhraničí u Bavorské Rudy v Plzeňském kraji. „Snímek zachycuje smuteční akci za padlého člena,“ popisuje Lakosil.

Trpící civilisté

Trpící civilistéPrchající NěmciZdroj: se svolením Jana Lakosila

Tak jako utíkali ze zabíraných Sudet před Třetí říší čeští obyvatelé, podobně už v září 1938 prchali ti němečtí v obavách před válkou. Na fotografii jsou uprchlíci na jednom z německých nádraží během vlakových transportů do německého vnitrozemí v září 1938. 

Okupanti, či hrdinové?

Okupanti, či hrdinové?Občerstvení v Horních VěstonicíchZdroj: se svolením Jana Lakosila

Momentka pořízená při občerstvovací zastávce Wehrmachtu v Horních Věstonicích na Mikulovsku. Německým děvčatům nabízejícím víno vojáci jen těžko odolávali.

Krása jižní Moravy

Vojáci pluku se na jižní Moravě u Mikulova rozplývají nad krásou krajiny a pohledu na kapli na Svatém kopečkuPřed celním úřadem v MikulověZdroj: se svolením Jana Lakosila

Vojáci motorizovaného dělostřeleckého pluku se na jižní Moravě u Mikulova rozplývali nad krásou krajiny a při pohledu na kapli na Svatém kopečku. „Vpravo i vlevo se táhnou přes pole a vinice pásy železných ježků, jakýkoliv pohyb mimo silnici je znemožněn. Jsou uvnitř snýtované a zajištěné ostnatým drátem. Jejich špice ční proti nám výhružně, ale nemůžou nás zastavit,“ popisuje Leutnant Heel. Snímek je pořízen před celním úřadem v Mikulově.

Nacistické vlajky

Poznáte vesnici, odkud pochází tento blíže neurčený snímek z obsazování pohraničí na Mikulovsku?Obsazování pohraničí na MikulovskuZdroj: se svolením Jana Lakosila

Poznáte vesnici, odkud pochází tento blíže neurčený snímek z obsazování pohraničí na Mikulovsku? Vlajková výzdoba v obcích byla monumentální. „Z každého domu byly vyvěšeny po nocích tajně šité vlajky, údajně pečlivě schovávané před českými vojáky,“ píše autor knihy Lakosil.

Boj u Hardeggu

Boj u HardegguHraniční přechod Čížov – HardeggZdroj: se svolením Jana Lakosila

Od přestřelek až po přepady a kulometnou palbu došlo na přechodu Čížov – Hardegg v září 1838. Stráž obrany státu stála proti členům polovojenské organizace freikorps. „Událost bývá dávána za jeden z mála příkladů, kdy bylo čs. opevnění skutečně využito v boji s nepřítelem,“ uvádí autor knihy Jan Lakosil.

Podrobněji střety v knize popisuje tehdejší velitel družstva Karel Tojšl. „…Nechal jsem vystřelit zelenou raketu a celý můj úsek počal křížovou palbu na obec Hardek a veškeré její komunikace. Tento boj trval od 25. září do 5. října, kdy Němci v Hardeku vyvěsili na celní budovu bílý prapor,“ vzpomíná po válce.

Z Poysdorfu do Pohořelic

S německými dělostřelci pod jihomoravskou PálavouPod jihomoravskou PálavouZdroj: se svolením Jana Lakosila

S německými dělostřelci pod jihomoravskou Pálavou. Autor v této části vychází z původního německého textu od Leutnanta Heela, který prošel od Poysdorfu přes Mikulov do Pohořelic. „V textu jsem se poprvé setkal s dobovou básní z roku 1938, ve které vystupují české bunkry, železné ježky, český teror či město Pohořelice,“ zmiňuje Lakosil.

Celnice u Hardeggu

Celnice u HardegguOprava mostu přes DyjiZdroj: se svolením Jana Lakosila

Unikátní pohlednice, byť nepříliš kvalitní, zachycující německé ženisty při opravě mostovky na hraničním přechodu přes řeku Dyji. Část trámů vyjmuli čeští vojáci už v září 1938. Za mostem je závora a zátaras z ocelových rozsocháčů, nad závorou pevnůstka se střílnami přistavěná k budově celnice.

Rota ve Vranově

Pochodová skupina Wehrmachtu v okolí zámku Vranov nad DyjíJednotky 5. roty horského pluku 137Zdroj: se svolením Jana Lakosila

Pochodová skupina Wehrmachtu v okolí zámku Vranov nad Dyjí. Jak popisuje svobodník Strassl, v neděli 9. října dosáhli hranice Československa v devět ráno, na překročení linie museli počkat kvůli dohodě do desíti. „Cesta do Vranova klesá dolů po svahu údolí, vlevo na svahu stojí velmi blízko jeden bunkr… Při pohledu se mi honí hlavou další myšlenky: Jaké by to bylo, pokud bychom za opačné situace stáli před takovým bunkrem, už by mnoho z nás nebylo?“

Pochodová skupina Wehrmachtu v okolí zámku Vranov nad Dyjí. Jednotky 5. roty horského pluku 137 údajně vítali jásající lidé na zámku i v městečku. Z Vranova se vydali nahoru cestou k přehradě, na tehdejší evropské poměry obrovské. „Jde fáma, že ji Češi v případě války chtěli odstřelit,“ zmiňuje Strassl.

Zahrada

Fotografie z nedalekého Šatova dokládá, že ne všechny vinice v obranném pásmu čs. armády poničila „česká lůza“Řopík za vinnou révouZdroj: se svolením Jana Lakosila

Kraj vína. Fotografie z nedalekého Šatova dokládá, že ne všechny vinice v obranném pásmu čs. armády poničila „česká lůza“. Za vinnou révou stojí řopík, v pozadí pěchotní srub „Zahrada“, v němž je dnes umístěno muzeum čs. opevnění.

Dojmy z pochodu do Sudet dle vzpomínek Podhajskeho. Po mnichovském diktátu stál s oddílem horského dělostřeleckého pluku 112 na dnes rakouské straně. Cílem bylo okolí Znojma. „Z obce Strachotice Češi odtáhli ráno (před příchodem Wehrmachtu), vzali s sebou 70 koní, obchody byly částečně vyrabované, vinné sklepy vypáčené, vinná réva ve slepé touze po ničení odřezána,“ tvrdí.