Podle provozovatele Českých Radiokomunikací poslouží Kojál ještě dlouhá léta. „Je důležitou součástí naší infrastruktury. Pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech,“ uvedla mluvčí společnosti Petra Miterová.

V současnosti vysílač přechází na nejmodernější vysílací standard DVB-T2, který lidem nabídne další možnosti interaktivních služeb a propojení televizního vysílání s internetem. Léta Kojál využí-vají také mobilní operátoři.

Letos se počítá se spuštěním pozemního digitálního rozhlasu DAB+. „Kojál je pro velkou část Moravy klíčový vysílač. Pozemní vysílání je obecně pořád nenahraditelné. Internet není dimenzovaný na to, aby se přes něj na televizi v jednom okamžiku dívali všichni. Spolehlivost přenosu přes anténu je o řád výš. V poslední době se k tomuto přenosu po zkušenostech s internetovým vysíláním lidé vrací,“ uvedl Vladimír Bílý z Adamova, který se živí výstavbou a servisem společných televizních antén.

Kde naříká vítr

Vysílač dostal jméno podle kopce, na kterém stojí. Podle starých pověstí se nazýval Kujál. Od slova kujati, tedy foukati. Doslova ho lze označit za místo, kde naříká vítr. Jiné prameny uvádějí, že ho místní mohli pojmenovat podle matek, které na vrcholu odpočívaly a kojily své děti při putování.

Původní konstrukci vysílače svařenou z ocelových trubek navrhl inženýr Josef Wanke. Byla vysoká asi 322 metrů, tedy o necelé dva metry nižší než Eiffelova věž v Paříži. „Ve své době byl Kojál nejvyšší stavbou v republice. V roce 1984 byl dokonce při generální přestavbě zvýšen do výšky tří set čtyřiceti metrů. Nyní je třetí nejvyšší stavbou v Česku,“ upřesnila Miterová.

Kojál začínal s vysíláním jednoho černobílého programu, postupně přibyly další programy i barevné vysílání. „Pořady se dřív vysílaly dopoledne. Od dvanácti do tří hodin odpoledne běžel zkušební obrazec monoskop. Bylo to známé kolo se čtverečky a grafy. Pak začal další program. Vysílač jsme vypínali po jedenácté hodině večer,“ řekl před časem Deníku Oldřich Odehnal, který na vysílači pracoval více než čtyřicet let od roku 1962.

Podle Petry Miterové sehrál vysílač také důležitou roli pozemního televizního vysílání v krizových situacích. „Právě z něj se vysílalo při obsazení tehdejšího Československa spojeneckými vojsky v roce 1968,“ připomenula.

Vysílač Kojál
- televizní a rozhlasový vysílač Kojál v Krásensku na Vyškovsku zahájil provoz 3. března 1959
- byl vysoký 322,4 metru, jen o necelé dva metry nižší než Eiffelova věž v Paříži
- v roce 1984 byl vysílač při generální přestavbě zvýšen do 340 metrů
- nyní je třetí nejvyšší stavbou v České republice a pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech
- přechází na nejmodernější vysílací standard DVB-T2