Data vědci vyhodnocovali čtrnáct let. Ekologové vybrali pro výzkum devět ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách. Vždy o velikosti desetiny hektaru. Mezi nimi byly lužní lesy v oblasti Lanžhota na Břeclavsku, nížinné lesy ve Virginii ve Spojených státech a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.

Opačná situace oproti housenkám je podle vědců v tropických pralesích ohledně mravenců. Žije jich tam desetkrát víc než v lesích mírného pásma. „Sociální hmyz má v tropech daleko víc hnízd, a větších,“ podotkl Klimeš.

Vědci rovněž zjistili, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. „Ačkoli žije mnohonásobně víc jedinců mravenců na stromech v tropech, než v našich končinách, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má teplota a velikost stromu,“ zmínil ekolog Ondřej Mottl.

Srovnání hmyzu
- les (jižní Morava): 90 tisíc mravenců, 24 tisíc housenek motýlů, 12 tisíc pavouků
- prales (Papua Nová Guinea): 1,1 milionu mravenců, 11 tisíc housenek, 11 tisíc pavouků

*čísla uvádí počet jedinců na hektar lesa

Srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin je podle vědců zatím unikátní. „Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, nevíme téměř nic o početnosti hmyzu,“ řekl vedoucí oddělení ekologie v Biologickém centru Akademie Věd České republiky Vojtěch Novotný.

Posteskl si nad rychlostí kácení lesů v České republice i pralesů na rovníku. „Stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se situaci pokusili zmapovat,“ uvedl Novotný.

Ochránci přírody už dřív oznámili, že postupně odumírají některé staré stromy v lužních lesích na jihu Moravy, na které jsou vázaní vzácní živočichové. „Druhů, o které jsme definitivně přišli nebo kterým stejný osud hrozí v blízké budoucnosti, jsou stovky,“ poznamenal před časem odborník Pavel Dedek.