Velkoopatovická společnost P-D Refractories vyrobí ročně kolem osmdesáti tisíc tun výrobků. Devadesát procent produktů rozváží po silnici. Dělníci auta vždy naloží na maximum váhy, ale omezují je předpisy.

Po rychlostní silnici R43 by toho mohl tradiční výrobce žáruvzdorných materiálů vozit mnohem víc. „Ročně k nám přijede čtyři až pět tisíc kamionů. Byli bychom rádi, kdyby ti, kteří do toho mají co mluvit, výstavbu urychlili. Napomohlo by to rozvoji naší společnosti," uvedl technický ředitel společnosti Pavel Ondra.

Silnice je pro podnikatele klíčová i podle radního Boskovic a jednatele společnosti EKO-DOMOV Pavla Schwarzra. „S tempem příprav výstavby nejsme spokojení. Na dopravě po silnici jsme absolutně závislí. Dovážíme produkty ze zahraničí a provozujeme i internetové obchody. Nyní jsme ale tak trochu odříznutí od světa. Špatně se jede ve směru do Brna i do Prahy. Silnice R43 je důležitá pro rozvoj celého regionu. Řidiči by díky ní mohli pohodlněji cestovat třeba do zaměstnání a podnikatelům by stoupl zisk," okomentoval Schwarzer.

Místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková uvedla, že významná dopravní tepna odvede část aut ze středu Boskovic. „Městem projíždí čím dál více řidičů. R43 by pomohla zlepšit situaci například v ulicích Sokolská a Havlíčkova," řekla Vítková.

Podnikatelé, radní Boskovic i zástupci Jihomoravského kraje tento týden o výstavbě R43 společně jednali. Shodli se na tom, že přípravy je potřeba urychlit. „Stávající silnice vůbec nestačí a situaci je nevyhnutelné řešit víc než kdykoliv jindy. Prioritou je nyní dokončení nových zásad územního rozvoje. Bez nich totiž silnici nelze postavit. Jihomoravský kraj plánuje zásady vydat v druhé polovině roku 2016. Celá republika je má, jen jižní Morava ne, protože dosud nedokázala najít nejvhodnější řešení," sdělil poslanec Jaroslav Klaška. Upřesnil, že kraj vybere nejvhodnější variantu silnice v letošním roce.

Na silnici má vláda podle něj dostatek financí. „Takzvaný Operační program Doprava II. končí v roce 2020. Proplacení musí proběhnout do roku 2022. I proto je nezbytné všechny diskuze o R43 časově ohraničit," vysvětlil Klaška.

Podle radního Jihomoravského kraje Antonína Tesaříka je důležité s obcemi, přes které silnice povede, neustále diskutovat. Tak, aby zásady územního rozvoje ustály případnou žalobu. „Kraj nyní vyhodnocuje čtyřiadvacet připomínek obcí včetně městských částí Brna. Týkají se zejména řešení silnice R43 v úseku Troubsko/Ostro­vačice – Kuřim a v úseku Kuřim – Lysice. Obce upřednostňují variantu vedení koridoru dál od jejich center," uvedl Tesařík.

Zásady územního rozvoje na Blanensku před časem napadly například Chrudichromy. Přidaly se k žalobě, která se dostala až na stůl Nejvyššího správního soudu v Brně. Ten nařídil kraji, aby důležitý dokument nechal předělat. „Momentálně k silnici zaujímáme neutrální postoj. Samozřejmě budeme bojovat za to, aby byla trasa co nejdál od obce. Původně měla vést přímo po tělese Hitlerovy dálnice. Spousta obyvatel je ale stále proti výstavbě. A já jako starosta musím hájit jejich zájmy. Pro nás není tolik podstatná dobrá dostupnost do Brna nebo rozvoj podnikání. Nám jde hlavně o tom, aby naše obec nebyla zamořena hlukem a prachem," uvedl starosta Chrudichrom Pavel Holub.

Proti původní trase protestovali i Sudičtí. „Dříve se s námi nikdo nebavil, ale teď se nám kraj snaží vyjít vstříc. Pro nás je nemyslitelné, aby šla silnice po trase Hitlerovy dálnice. Auta by pak jezdila v úrovni střech domů. Teď ale existují i další varianty. Nejschůdnější je pro nás ta, která navrhuje vést trasu za tělesem, které bude sloužit jako protihluková stěna. Rozvoji regionu nechceme bránit donekonečna," přiblížila starostka Sudic Olga Dočkalová.

Podle mluvčí Ředitelství silnic dálnic Niny Ledvinové však plány na výstavbu silnice zbrzdilo zrušení původních zásad územního rozvoje. „Termín zahájení stavebních prací značně přesáhne rok 2020," uvedla Ledvinová.