Projekt, stejně jako mnoho dalších, vznikl díky operačnímu programu spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou, který platí Evropský fond pro regionální rozvoj. „Spolupráce trvá už přibližně dvacet let a neustále se rozvíjí. Pro období 2007 až 2013 se schválení dočkalo přes dvě stě projektů v hodnotě přibližně tři miliardy korun," vyčíslila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.
Polovina z kraje
Podpora míří v České republice do Jihomoravského, Jihočeského kraje a na Vysočinu. Rakouské území vymezují spolkové země Horní a Dolní Rakousko a Vídeň. „Jižní Morava je do přeshraniční spolupráce zapojená od začátku a představuje téměř polovinu všech akcí," upřesnila Vároši.
Jeden z projektů zaměřených na víno například v rakouské vinařské oblasti Weinviertel na severovýchodě Dolního Rakouska a na jižní Moravě představil několik uliček s návštěvními sklípky, výstavami a stánky. Týkal se i Pavlova a Bořetic na Břeclavsku. „Pomocí QR kódu na informačních tabulích a ve sklípcích bylo možné stáhnout z internetu údaje o uličkách a zajímavostech pro turisty," vysvětlila mluvčí Jihomoravského krajského úřadu Denisa Kapitančiková.
Rakouští vinaři si spolupráci s jižní Moravou pochvalují. „Víno z Rakouska našlo odbytiště na trhu v České republice. Oceňuji, že k nám z Moravy přichází čím dál víc pracovníků," pochvaloval si třeba vinař Benjamin Späth z Grosskrutu.
Ve Znojmě se zase v roce 2009 rozjel projekt Lokální informační systém. Měl přispět k rozvoji míst k podnikání a bydlení. Zatím ale není příliš úspěšný. Zapojilo se do něj Znojmo, šest moravských příhraničních obcí, a dvanáct vesnic z Rakouska. V roce zahájení se do systému přihlásilo například pět podnikatelů, kteří nabízeli prostory k pronájmu. Nabídka na webu visí dosud. V kategorii bydlení se zatím neobjevil zájemce. Podle představitelů radnice totiž chybí podpora pro další propagaci. „Projektu zbývají dva roky do konce, jenže už nemáme peníze, abychom propagovali a podpořili kampaň, která ho odstartovala," řekla manažerka projektu Bohumila Radkovská.
Investované miliony
Dodala, že se přesto snaží vše oživovat například informacemi v regionálním tisku. Moravská strana přitom už do projektu dala přibližně čtyři a půl milionu korun.
Lépe se daří využít peníze silničářům. Díky přeshraniční spolupráci se podařilo postavit několik tras. „Jde o silnici druhé třídy číslo 397 a třetí třídy číslo 3912 z Jaroslavic na Znojemsku ke státním hranicím o délce téměř tři kilometry. Stavba zahrnuje také rekonstrukci dvou mostů za třiadvacet milionů z let 2010 až 2011," sdělil šéf znojemských silničářů Zdeněk Komůrka.
Díky přeshraničním projektům vzniká i silnice třetí třídy číslo 39819 z Šafova na Znojemsku na Riegersburg za víc než dvacet milionů. „Nyní evropský fond platí ještě další silnice, například mezi Uherčicemi a Vratěnínem," vypočetl Komůrka.
Nové projekty? Až příští rok
Jižní Morava - Vinařská turistika, regionální potraviny, cykloturistika a obohacení přeshraničních nabídek pro turisty. Tak vypadají plány na spolupráci jižní Moravy a Rakouska do budoucna.
V současné době se pracovníci jihomoravské Centrály cestovního ruchu spolu s partnery ze zahraničí připravují na nové programovací období. „Možnost podat první projekty očekáváme v první polovině příštího roku," sdělila Monika Hlávková z centrály.
Dodala, že o vývoji plánovaných projektů se lidé mohou průběžně informovat na webových stránkách centrály. „Zatím se ale k budoucnosti mohu vyjádřit pouze obecně. Vše je totiž ve stadiu příprav. Ani k rozpočtu nebo harmonogramu nelze podat vyčerpávající informace," vysvětlila Hlávková.
Podobně je na tom zatím krajský úřad Jihomoravského kraje. „Budoucí spolupráce se dotkne dopravy, zdravotnictví, ochrany před katastrofami, výměny zkušeností ze zemědělství a vodohospodářství a dalších věcí," uvedla mluvčí úřadu Denisa Kapitančiková.
V dokumentu krajského úřadu s názvem Pracovní program na roky 2014 až 2017 se pak uvádí, že například spolupráce v oblasti vzdělávání a výchovy se bude týkat výměny žáků a učitelů v příhraničních regionech nebo podpory výuky němčiny v českých partnerských regionech a češtiny v Dolním Rakousku.
Flamik z Nadace Partnerství: Cyklostezky postavily dotace
Jižní Morava - Vinařské stezky na obou stranách hranice. To byl podle Juraje Flamika z Nadace Partnerství počáteční impuls ke spolupráci mezi Jihomoravany a Rakušany. „Mnoho let jsme jižním sousedům stezky vyčleněné pro cyklisty záviděli," přiznává Flamik.
Jak začali Jihomoravané spolupracovat na rozvoji cyklodopravy s Rakouskem?
Kolem roku 2001 vystavěly rakouské obce síť vinařských tras v regionu Weinviertel a Nadace Partnerství síť Moravských vinařských stezek na jižní Moravě. Bylo přirozené, že jsme záhy začali stezky propojovat. Nejhezčí příklad je velké odpočívadlo na hranici mezi Mikulovem a obcí Ottenthal.
Co nejdůležitějšího jsme se od sousedů naučili?
V době, kdy bylo v Dolním Rakousku dva tisíce kilometrů cyklostezek, v celé České republice cyklisté využili pouze desetinu srovnatelných tras. Efektivní čerpání dotací z evropských fondů a spolupráce klíčových partnerů v kraji vedly postupně k vybudování stovek kilometrů bezpečných cyklostezek.
Které nejdůležitější cyklostezky díky spolupráci vznikly?
Ve spolupráci s Weinviertel Turismus jsme vyznačili trasu EuroVelo 9 vedoucí od Severního moře k Jadranu. U nás prochází od Moravského Krasu Brnem na Hevlín a dál na Vídeň a Maribor. Stejně úspěšná byla i spolupráce při značení trasy EuroVelo 13 podél bývalé železné opony.
Jaké jsou plány do budoucna?
Nyní nás zajímá, jak rakouští kolegové vyhodnocují přínos cykloturistiky pro ekonomiku regionů. Kraj zpracovává metodiku tohoto hodnocení. Nadace Partnerství dokáže měřit průjezdnost stezek automatickými sčítači. Společná data napoví, nakolik byly investice správné.