Velkopěstitel Rostislav Uhman ze Strážnice na Hodonínsku, který sází oblíbenou plodinu až na dvanácti hektarech, vyjel do pole už ve čtvrtek. Trpělivější je se sadbou Jiří Sádovský z Vracova. „Ještě je čas. Čekám, až bude mít půda aspoň deset či dvanáct stupňů, klidně až do dubna. Ve studené zemi by stejně jen ležely, i kdyby tam byly chráněné před mrazíky, které přišly loni dokonce až v květnu a trochu ovlivnily výnosnost," vysvětlil Sádovský s tím, že už má zasazenou cibuli, mrkev i petržel.

Velký zájem o rané odrůdy brambor potvrdil Ladislav Radkovič, který je prodává v Břeclavi. „Už máme téměř vyprodáno. Lidé si u nás objednali dvě stě metráků, takže zbývá posledních několik kilogramů," uvedl Radkovič. Kilogram sadbových brambor nabízel za patnáct korun padesát haléřů.

Čtěte také: Zima nepomohla. Vody v půdě je málo, jižní Moravu stále ohrožuje sucho

Jana Komosná z územního sdružení Českého zahrádkářského svazu v Hodoníně potvrdila, že členové už často zasadili některé druhy zeleniny, jako je mrkev, petržel či salát, s bramborami však ještě čekají. „V minulých letech se sice sázely první brambory na Josefa, ale letošní zima i předjaří jsou studené, takže ideální pro sadbu bude letos první polovina dubna. V dřívějších dobách to bylo úplně jinak, a brambory se sázely až v závěru dubna," uvedla Komosná.

Upozornila, že někteří zahrádkáři se v současnosti snaží stihnout i dvě sadby v roce, druhou v červenci. „Při sadbě je důležité, aby v půdě bylo dost vláhy. Máme jí letos víc než loni, ale i tak je spíše sucho. Bylo by dobré, aby ještě zapršelo," přála si zahrádkářka. Zároveň připomněla, že úrodu pěstitelé sklízí zhruba po devadesáti až sto dnech.

Poměrně dlouhou dobu se mezi zahrádkáři vede diskuze ohledně vhodné odrůdy raných a velmi raných brambor. Na Hodonínsku mezi nejoblíbenější patří Collete, Impala, Anuschka či červená Rosara. „Velmi rané odrůdy se mají sníst hned po sklizni, nejsou určené k dlouhodobému skladování. Jsou výjimky, ale to je třeba si odzkoušet," poradil zahrádkář Jaroslav Muška z Třebíčska. Tento region na Vysočině platí za vyhlášenou bramborářskou oblast.

Nejlepší brambora? Ráno vykopaná, k obědu uvařená, říká zemědělec

Hodonínsko /ROZHOVOR/ – Jih Moravy není zrovna bramborářská oblast. Přesto i zde lidé oblíbenou plodinu původem z Ameriky rádi pěstují, většinou ale jen drobní zahrádkáři. „V hodonínském okrese jsou evidovaní dva pěstitelé brambor s výměrou nad dva hektary. Další velký pěstitel je na Břeclavsku František Král," přibližuje předseda hodonínské agrární komory Petr Chaloupka.

Proč se naši zemědělci málo věnují raným bramborám?

Nemohou konkurovat jihu Slovenska, kde vyrostou dřív, ani dovozu ze vzdálenějších krajin. Navíc vyžadují ruční práci, při sklizni kombajnem by se odřely. Výnos je navíc nižší než u podzimních odrůd. Řada lidí si tak rané brambory pěstuje sama.

Také proto, že podle nich jsou brambory nabízené v řetězcích mnohem horší. Máte pro to vysvětlení?

Nejlepší je, když si ráno brambory nakopu a dopoledne uvařím. Jenže ty v regálech procestují někdy celou Evropu, pak se perou a balí. Poté je kamion převeze do centrálního skladu supermarketu, pak se přeloží a vezou do prodejny, až tam je koupí zákazník. Brambora je choulostivá a každým pohybem ztrácí na kvalitě.