Sochy budou tvořit jakýsi ekologický park. „Ekologická katastrofa, která se seběhla na Velikonočním ostrově vlivem lidského osídlení, by pro nás měla být varováním. Polynésané přijeli na úrodný zalesněný ostrov. Přivezli si tam kult předků, tesali obrovské sochy, klan soutěžil proti klanu a všechno dopadlo tak, že vykáceli všechny stromy, tím začala eroze a zemědělská půda skončila v moři,“ popsal katastrofu Jiří Novotný z Manneru.

Spolu se zánikem půdy přišel hladomor následovaný kanibalismem, nakonec populace ostrova skoro vymřela. „V současné době lidstvo dělá úplně totéž, jen tady máme víc kilometrů čtverečních, tak to trvá déle. A právě na tuto situaci chceme upozornit vytvořením jakéhosi parku, kde budou repliky soch moai v životní velikosti, tedy asi tři nebo čtyři metry vysoké,“ podotkl Novotný.

Zhruba desítka soch by měla tvořit kompozici, kde návštěvník postupně projde vývoj kultury Velikonočního ostrova od jejího počátku až ke katastrofě. „Doufáme, že to v lidech zanechá nejen zážitek z čtyřmetrových soch, ale také právě ten ekologický přesah,“ doufá Novotný.

První socha vzniká momentálně v sochařském ateliéru v Praze. „Bude vítat návštěvníky na naší základně u Bohdalic. To bude vlastně začátek parku. Socha vznikne pomocí polystyrénové formy, která se převeze na místo, a přímo tam ji sochaři odlijí ze zvláštní betonové směsi,“ popsal výrobu Novotný. První sochu by sdružení Manner chtělo instalovat už v květnu, podle ní také společnost zjistí rozpočet na celý park. „První socha zřejmě vyjde na nějakých sto padesát tisíc korun, ty další už by se odlévaly do stejné formy, takže by to vyšlo už jen na několik tisíc korun za beton. Samozřejmě, kdyby se každá socha dělala jako originál, bylo by to mnohem dražší,“ dodal Novotný.

Myšlenka celého projektu se zamlouvá i učitelce Jitce Hrežové, která na vyškovském gymnáziu učí biologii a ekologii. „O chystaném parku vím a připadá mi to jako velmi zajímavá myšlenka. Čekám, co z toho bude, a doufám, že to bude přínosné i pro moje žáky. Byla bych totiž ráda, kdybych je tam mohla brát na exkurze a mělo to pro ně nějakou informační hodnotu,“ podotkla Hrežová.

Mezi lidmi se názory na chystaný projekt různí. Cestu by si na Vyškovsko udělala například Olga Xaverová z Prahy. „Je to sice přes půl republiky, ale pořád je to blíž než na Velikonoční ostrov. A sochy moai mě opravdu zajímají, takže tohle je možnost, jak je vidět a neutratit za to celý plat,“ řekla Xaverová.

Kritičtější k myšlence projektu je Mária Slovíková z Brna. „Já osobně bych tam určitě jela. Sochy moai jsou fascinující, nicméně žádný ekologický přesah by na mě nepůsobil a ani bych ho tam nechtěla hledat. Byl by to pro mě zajímavý způsob, jak vidět něco takového naživo, ale morální rozměr mi u toho připadá jako nesmysl,“ podotkla Slovíková.