„Zvěř se chodí na blanenský hřbitov pást evidentně zcela běžně. Areál je špatně zabezpečený. Ve zdi jsou díry a oplocení je v bídném stavu. Myslím si, že je nedůstojné, aby se na místě posledního odpočinku pohybovaly srnky a okusovaly vysázené květiny. Podle mě jde o dlouhodobý problém a postup města je liknavý,“ řekl Deníku Rovnost muž. Na případ upozornila Česká televize.

Plch nedávno poslal na blanenskou radnici dopis a požádal o nápravu. Podle mluvčí Pavly Komárkové se s podobnými ohlasy Blanenští už v minulosti setkali a snažili se je řešit. Na tamním hřbitově dělníci provedli lokální opravy zdí, plotů a výměnu jedné z branek. Na další pak nainstalovali samozavírací zařízení. „Udělat vysoký plot kolem celého hřbitova je v současnosti mimo finanční možnosti města. Zmíněný oficiální podnět, který nyní na radnici dorazil, je po dlouhé době jediný. Celou záležitost jsme proto nevnímali jako problém,“ sdělila Komárková.

Dodala, že úředníci nechali objednat pachové ohradníky, které mají zvěř od návštěvy hřbitova odradit. Odstřel není vzhledem k nedalekému sídlišti a ostatní zástavbě podle ní možný. „Pokud se ale zvěř chodí na hřbitov pást i v pravé poledne, tak by stejně ani nový plot nepomohl. Lidé za sebou nezavírají vstupní branky, i když je o to žádají cedulky umístěné na vstupu. Je tak možné, že srny se dovnitř dostávají právě přes otevřené branky. Vyzkoušíme pachové ohradníky a uvidíme, jestli se osvědčí,“ dodala mluvčí.

K tomuto řešení je ale Karel Plch, sám myslivec, skeptický. Nefunguje vždy a všude. „Ohradníky se musí opakovaně po určité době obnovovat a aplikovat na ně odpuzující látka. Nemyslím si, že problém vyřeší,“ poznamenal muž.

V minulosti se Blanenští přímo ve městě potýkali s přemnoženou černou zvěří. Divoká prasata ve velkém rozrývala například louku u přehrady v rekreační oblasti Palava. Tam úředníci nakonec povolili výjimku na jejich odstřel. „Někteří lidé si stěžují na přemnoženou zvěř, a že s tím myslivci nic nedělají. Na druhou stranu vím, že zrovna na Palavě nosili lidé na okraj lesa zvířatům potravu. Na takové krmení se pak divočáci naučí. Podobný problém bývá v okrajových částech Blanska, kde jsou zahrádkářské kolonie a urodí se hodně ovoce. Letos je to ale slabší,“ řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.

To, že by zvěř po dlouhodobé kůrovcové kalamitě v lesích na Blanensku neměla klid a dostatek potravy a vyrážela kvůli tomu více do civilizace, si nemyslí. „V lesích je teď naopak větší klid. Tam kde původní porost zmizel, tak tam nechodí houbaři ani výletníci. Paseky jsou už ale zarostlé buřinou a zvěř tam má daleko větší klid. Pokud se ovšem naučí chodit pást někam do zástavby a vrhne tam i mláďata, tak se na místo prostě vrací. Loni se urodilo hodně žaludů, divočáci měli potravy dost a jejich stavy zase narůstají. Letos je to s potravou horší,“ dodal myslivec.