V současné době trabantů v České republice jezdí kolem dvaceti tisíc. „V Brně jich je registrovaných necelých dva a půl tisíce. Na celé jižní Moravě odhaduji jejich počet asi na čtyři tisíce,“ přiblížil předseda Autoklubu Trabant Brno Michael Hanus.
Na počátku osmdesátých let měl klub zhruba osmnáct set členů, nyní je jich necelá padesátka. „Chtěli jsme letos činnost ukončit, ale ještě rok budeme fungovat kvůli členům, kteří zůstali v klubu z nostalgie. Většině je přes sedmdesát let,“ vysvětlil Hanus.
MAJÍ KOUZLO
Trabanty přesto pro nadšence neztratily kouzlo ani v době, kdy je na trhu mnohonásobně víc aut. Jednou ročně pořádá v Česku jejich sraz Trabant gang Brno. „Je to jeden z největších srazů nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku. Posledních sedm let na něj přijíždí majitelé se zhruba dvěma sty auty,“ pochlubil se Jan Karbaš z gangu. Dodal, že osobně najezdí v trabantu asi tři tisíce kilometrů ročně.
V poslední době jsou oblíbené i cesty po světě s trabanty. Do Moskvy se s ním letos vydal jeden z fanoušků a majitelů Michal Doležal z Adamova na Blanensku. „Jeli jsme tři dny tam a tři zpátky. Musím smeknout před autem, které to zvládlo na výbornou,“ popsal cestu.
Příznivci v současnosti už kultovních vozů se shodují, že jejich největší výhoda je samoopravitelnost a spolehlivost. „Kdysi mi někdo řekl, že když budu mít sekyrku a šroubovák, opravím trabant na cestě. Zní to jako hloupost, ale je to pravda,“ zavzpomínal Hanus.
Trabanty byly v Československu velmi oblíbené také kvůli nízké ceně v porovnání s ostatními auty. „V šedesátých letech stál dvoudveřový pětadvacet tisíc korun, tří-dveřové kombi vyšlo na sedmadvacet tisíc,“ uvedl odborník Jan Tuček.
Lidé, kteří o auto měli zájem, museli většinou dlouho čekat. Mototechna je tehdy prodávala na pořadník. „Byly také v Tuzexu, ale kvůli vyšší ceně bonů na černém trhu tam nemělo smysl trabanty kupovat,“ přiblížil Hanus.
Do Československa přestali trabanty vozit v roce 1984. „Hlavní důvod podle mě byl, že konkurovaly ruským autům, ale to se tehdy nesmělo říkat,“ vysvětlil Hanus.
Automobilka skončila s výrobou trabantů v roce 1991. „Průmysl Německé demokratické republiky trpěl dlouhodobým nedostatkem peněz na investice a také nutností plnit plán za každou cenu. Zaběhnutá výroba to umožňovala, každá inovace plnění plánu a zvyšování výroby ohrožovala,“ vysvětlil odborník Tuček.
V současnosti začínají ceny většiny trabantů na dvaceti tisících korunách. „Za tolik jsou k dostání ty v horším stavu. Lepší stojí kolem padesáti nebo šedesáti tisíc, ale není problém koupit trabant také za čtvrt milionu,“ konstatoval Hanus.
PETR UHLÍŘ
KATEŘINA BERANOVÁ
Opravíte ho i na cestách, říká o trabantu nadšenec Kytka
Ivančice /ROZHOVOR/ – Trabantem jezdil s rodiči už v dětství, vystudoval na automechanika a pak si koupil vlastní. Nyní vede Vítězslav Kytka v Ivančicích na Brněnsku úspěšnou firmu, která se specializuje na opravy trabantů a prodej náhradních dílů. „Ročně obsloužím kolem patnáct set lidí,“ říká.
Díky čemu byl trabant tak oblíbený?
Patřil mezi revoluční vozy tím, že měl motor vepředu. Velkým kladem byla také jeho pořizovací cena, stál polovinu, co škodovka, takže si ho mohl dovolit skoro každý. Navíc má velmi jednoduchou konstrukci, pro lidi nebyl problém opravit si ho i na cestách. Je to vzduchem chlazený dvouválec, proto nepotřeboval ani chladicí kapalinu.
Co naopak patří mezi jeho slabší stránky?
Jednou z nevýhod, která některé uživatele odradila, patřilo to, že řidič musel přidávat olej do benzínu. Kvůli tomu za sebou trabant nechával silný zápach, který odsuzovali ostatní řidiči.
Proč firma po pádu východního bloku skončila s výrobou?
I přes některé své kvality nedokázal trabant konkurovat výkonnějším autům, která se v devadesátých letech objevila. V době, kdy se začal vyrábět, byla maximální rychlost sto kilometrů za hodinu vcelku standardní, dnes už je to ale jinak. Při jízdě do kopce si navíc neudrží ani devadesátikilometrovou rychlost. Na současných silnicích by brzdil provoz.
Je v Jihomoravském kraji hodně majitelů trabantů?
Přesný počet neznám, ale dovoluji si tvrdit, že jich je tu více než v ostatních krajích. Ročně mám kolem patnácti set zákazníků. Někteří starší lidé s ním tady dokonce stále běžně jezdí, je jich ale málo. Auto se dnes už řadí mezi vyhledávané veterány a ti, kdo jej mají, si ho většinou považují a chtějí jej udržet provozuschopné.
JIŘÍ KRÁL
