Ty monitorují oblačnost v okruhu 250 kilometrů a odborníci z nich dokážou okamžitě odhadnout rozložení a intenzitu srážek. Dešťových i sněhových. Jak to asi v nepřístupné stavbě vypadá uvnitř? Deník navštívil v sobotu den otevřených dveří. Kdo jej propásl, může do unikátních prostor benešovského radaru nahlédnou alespoň prostřednictvím fotografií.

Přímo na místě se návštěvníci akce, která se koná jednou za rok, pořádně zapotili. Vystoupat do útrob radaru není jen tak. „Čeká vás sto osmdesát schodů, tak šetřete s dechem,“ usmívá se průvodkyně na první skupinku turistů.

Zadržení cizince v centru Brna.
VIDEO: Důchodce z Blanenska přivážel léky k výrobě drog, zásoboval síť vařičů

Cesta nahoru ale netrvá ve výletním tempu zase tak dlouho. Bez úhony ji zvládnou i příchozí penzisté. Pod kupolí radaru je čeká oválná místnost plná přístrojů. Na zdech visí spousta fotografií a grafik s informacemi o meteorologických měření. Prohlídku nevšedních prostor několik desítek metrů nad zemí zpestřuje výklad odborníků.

„Kolem radaru na Skalkách jsme často jeli na kole, ale vevnitř jsme ještě nebyli. Domluvili jsme se s kamarády a udělali si pěkný výlet. Do Benešova jsme přijeli autobusem a šli pěknou procházkou lesem. Pak půjdeme dál na Suchý k rybníku, kde se občerstvíme. Podívat se, jak radar funguje, se člověku nepoštěstí každý den. Výklad je zajímavý, dozvěděl jsem se spoustu nových věcí,“ říká Leoš Prokeš z nedalekých Boskovic.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Meteorologická radiolokační stanice Skalky

  • Věž o výšce 35 metrů, postavená v roce 1995 poblíž nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny Skalky (735 m n. m.)
  • Slouží pro umístění meteorologického radaru.
  • Radar měří v automatizovaném režimu v intervalu 10 minut odrazy od oblačnosti do vzdálenosti 250 kilometrů.
  • Naměřené informace jsou užívány pro odhady okamžitého rozložení a intenzit dešťových, respektive sněhový srážek a pro výstrahy na nebezpečné povětrnostní jevy v rámci národní radarové sítě i v mezinárodní výměně dat. Objekt není veřejně přístupný.

Jeho manželka zatím z otevřeného okna sleduje dalekohledem krásná panoramata Drahanské Vrchoviny, která jsou v sobotu dopoledne zalitá sluncem. „Nádhera. Výhled je parádní,“ usmívá se žena.

Radar se nahází na nejvyšším bodě Drahanské vrchoviny. Dělníci ho postavili v devadesátých letech. V roce 2015 se dočkal modernizace. Zařízení funguje bez obsluhy a data posílá na centrálu do Prahy.

Odborníci mají u Lanžhota ekosystémovou stanici s vysokým stožárem a přístroji. Zkoumají chování lesa v závislosti na počasí a měnícím se klimatu.
Lužní lesy jako přírodní laboratoř: dominanta krajiny zkoumá dopady změn klimatu

„Měření probíhají každých pět minut. Běžná veřejnost se k datům na našich stránkách a mobilní aplikaci dostane po deseti minutách. Díky naměřeným hodnotám jsme schopni sestavit aktuální modely srážek pro předpověď nebezpečných stavů a varovat před nimi. Jedná se například o bouřky a jevy s nimi spojenými. Silný vítr, kroupy nebo bleskovou aktivitu,“ vysvětluje vedoucí radarového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Petr Novák.

Naměřená data jsou podle něj klíčová pro celou řadu oblastí. Například pro vodohospodáře, energetiky, letový provoz a v zimní období také pro silničáře.