Letecká bitva o Británií trvala do října 1940. „Zasáhly do ní aktivně dvě naše československé stíhací perutě RAF, nejdříve 310. a na začátku října 1940 i 312. Celkem se do bojů zapojilo osmaosmdesát letců. Naši piloti sestřelili s jistotou šestapadesát nepřátelských letounů,“ připomněl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea.
Jihomoravané i další budoucí letci z nejdříve okleštěného, a pak obsazeného Československa, utíkali nejdříve přes Polsko, pak balkánskou cestou. „Už jen odejít byla odvaha, věděli, co je může potkat, kdyby je někdo chytil. Co se týče působení v RAF, tak se často mluví pouze o stíhačích, ale v Británií působili i piloti bombardovacích letadel, navigátoři. Jen z Brna pocházelo dvaašedesát členů RAF,“ zmínil.
Emil Boček
- Narodil se v únoru 1923 v Brně.
- Z domova odešel tajně v roce 1939, za války sloužil v RAF, nejdříve jako mechanik, poté jako pilot-stíhač.
- Od konce války žije v Brně.
- Jeho jméno nese Muzeum RAF Emila Bočka v Ivančicích.
V Brně dodnes žije stíhač, generál Emil Boček. Navzdory vysokému věku se ještě i v posledních letech zúčastňoval různých akcí a vyprávěl o válečných zážitcích. „Strach ze sestřelení jsem neměl,“ zmínil třeba při jedné z debat na brněnské hvězdárně.
Podle Samsona je těžké vybrat mezi příběhy jihomoravských letců ten nejzajímavější. „Každý z nich je velmi silný. Třeba František Masařík původem z Čejče nalétal nejvíce hodin operačních letů z celé své perutě, František Peřina původem z Morkůvek byl dvojnásobným leteckým esem,“ řekl.
Výrazně se tématu osudů československých letců v Británií věnoval i Brňan Jan Kratochvil v knize Rytíři nebes. Jihomoravané si letce mohou připomenuti v muzejní expozici Muzeum RAF Emila Bočka v Ivančicích na Brněnsku.
