Akce má pomoci i v boji s drogovou kriminalitou. „Spolupracujeme s republikovými policisty. Předáváme jim informace o tom, kde se narkomani vyskytují. Sbíráním jehel také mírníme nebezpečí, kterému jsou vystavené hlavně děti, ale třeba také psi nebo kočky," řekl mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Pohozených injekčních jehel a stříkaček ve městě však neubývá. „Za rok 2013 jich strážníci odstranili 585, o rok později 1259, loni 2190. Za letošních prvních devět měsíců je jich už 1741," uvedl mluvčí.

Pomoc narkomanům nabízí sdružení Podané ruce. „Pohozených jehel je nejvíc v Brně také proto, že se do města stahuje největší množství sociálně vyčleněných lidí. Mezi závislými je i hodně mladých a nedisciplinovaných uživatelů pervitinu. Naše práce je tyto lidi naučit, aby jehly v ulicích nenechávali," podotkl vedoucí brněnského poradenského oddělení sdružení Podané ruce Petr Blažek.

Dodal, že drogově závislým jehly i vyměňují. „Chráníme tím jak uživatele drog před různými nemocemi, tak i společnost, když chodí použité jehly likvidovat k nám," řekl vedoucí.

Jehly v Brně
Strážníci v Brně sesbírali:
Rok 2013 - 585 jehel
Rok 2014 - 1259 jehel
Rok 2015 - 2190 jehel
Do 30. 9. 2016 1741 jehel
Nejvíc narkomanů, kteří berou pervitin, je na jižní Moravě v Brně.
Zdroj: Městská policie Brno

Spousta narkomanů podle něho tuto možnost využívá. „Je to i kvůli strachu ze žloutenky. Typ A, jehož epidemii teď Brno čelí, pro ně nějak speciálně nebezpečný není, nepřenáší se jehlami. Zato typu C se bojí," dodal Blažek.

Narkomanům je nejčastěji mezi dvaceti a pětatřiceti lety. „Často to bývají lidé, kteří jsou ve finanční nouzi. Existují však i tací, kteří užívají pervitin dlouhodobě a daří se jim zařídit, aby se to v jejich životě nějak drasticky neprojevovalo," konstatoval vedoucí.

Nejvíc narkomanů, kteří berou pervitin, je podle něho v Brně. „Užívá jej zhruba osmdesát procent lidí závislých na tvrdých drogách. V posledních letech takto závislých nepřibývá. Působíme v Brně, Znojmě, Vyškově a v Blansku a ročně pomáháme zhruba čtrnácti stům lidí. Snažíme se jim dodat motivaci dostat se ze závislosti," řekl Blažek.

POMŮŽE I RODINA

K tomu je často nejlepší spolupráce celé rodiny. „Pokud člověk ještě nějakou motivaci má, právě nejbližší mu dokáží nejvíc pomoct. Problém se totiž netýká jen jednotlivce, traumata vznikají ve vztazích," vysvětlil psycholog Pavel Nepustil.

Zkoušení tvrdých drog hlavně u mladistvých podle něho není nic neobvyklého. „Je to o experimentování. Navíc lidí, kteří pak závislosti propadnou, je jen deset až dvacet procent. Řada rodičů si například myslí, že když jejich dítě vyzkouší pervitin, je už naprosto ztracené. Tak tomu není," zdůraznil psycholog.

Někteří mladí lidé do závislosti spadnou i kvůli tomu, že touží někam patřit. „Je to pro ně atraktivní prostředí. Někdy jsou podobné drogové party prestižní záležitost," řekl Nepustil.