Kde je v půdě písek, tam už některé rostliny uschly, konstatoval pěstitel Jiří Němec z Přeskačí na Znojemsku. Zemědělci z jihu Moravy mají strach o úrodu. Vody je v půdě stále méně.

Podle Miroslava Trnky z portálu Intersucho je na tom jižní Morava daleko hůř než loni touto dobou. „Zima byla teplá, voda nevydržela do března nebo dubna, kdy se má ideálně nasytit půda,“ uvedl odborník.

Extrémní sucho nyní panuje v části Blanenska, Vyškovska a Znojemska. Pokud se počasí nezmění, voda v půdě může dojít podle odborníků už v květnu nebo v červnu. „I kdyby přišly normální srážky, nemusí to stačit až do žní. Vegetace potřebuje víc vody,“ upozornil Trnka.

Němec pěstuje tradiční plodiny, jako je pšenice nebo kukuřice. „Země je úplně vyprahlá. V našich oblastech nebyl sníh ani v zimě,“ sdělil.

Špatnou situaci potvrdil i ředitel firmy Zeas Lysice z Blanenska Jiří Šafář. „Je ještě horší než loni, nebo minimálně stejná. Trvalé travní porosty vůbec nerostou, sedí u země. Už nyní je zaděláno na velký problém s krmením,“ řekl Šafář. Trvalé travní porosty pěstuje firma na ploše asi šesti set hektarů.

Pro zvětšení klikněte.Horší výnosy než loni předpokládá předseda družstva v Bulharech na Břeclavsku Antonín Osička. „V úterý spadly dva až tři milimetry, což je málo. Kukuřici, obilovinám i řepce by vláha pomohla. Čím dřív, tím lépe. Sucho je velké,“ sdělil Osička.

O víkendu má přijít na jih Moravy studená fronta, která snad konečně přinese vodu. „O víkendu předpokládáme srážky od desetin po dvacet až třicet milimetrů. Čekáme přeháňky i bouřky,“ uvedl Miloslav Hradil z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Příští týden podle něj mají spadnout jen jednotky milimetrů vody za den.

Vodohospodáři využili zvýšených průtoků řek po oblevě k plnění vodních nádrží, například Nových Mlýnů. Pomoci mají i farmářům: slouží jako rezerva pro zavlažování polí.

S vodou mizí také pstruzi. Problémy hlásí i rybníkáři

František Novák z Adamova na Blanensku rybaří na řece Svitavě přes padesát let. V poslední době mu však rybolov znepříjemňuje nedostatek vody v řece. „Mizí tůně, peřeje a tím pádem i pstruzi. Voda se rychleji otepluje a na dně roste kvantum řas, které tu dřív nebyly,“ řekl důchodce.

Kvůli nedostatku vody mají potíže i rybáři v Boskovicích. Léta chovali na menších potocích násadu pstruha potočního, kterého pak vysazovali do řeky Svitavy a říčky Bělé. Většina z těchto toků je však na suchu nebo brzo bude. „Letos už do potoků pstruhy nasazovat nebudeme. Je to zbytečné,“ uvedl hospodář boskovických rybářů Petr Antonín.

Problémy hlásí i rybníkáři. Společnost Rybníkářství Pohořelice hospodaří přibližně na čtrnácti stech hektarech vodní plochy po celé jižní Moravě.

Podle ředitele firmy Romana Osičky se nedostatek vody nejvíc promítá na chovných rybnících s rybím plůdkem. „Část z nich je bez vody. Rybníky, kde žijí odrostlejší tržní ryby, a ty, které napájí řeka Jihlava, se drží. Uvidíme, kolik dokážeme za těchto podmínek vyprodukovat nové násady ryb. Na odhady je brzy,“ řekl.

Strádají všechny plodiny, popisuje kritickou situaci zemědělec

Na asi dvou tisících hektarech zemědělské půdy hospodaří společnost Pomona Těšetice na Znojemsku. Pěstuje pšenici, kukuřici, hrách a krmné plodiny. Závlahu využívá pouze ve svých ovocných sadech. „Sucho je extrémní a všechny plodiny strádají. Pokud se situace nezmění, bude to velký problém,“ předpovídá ředitel společnosti Ivo Pokorný.

Jak se můžou zemědělci přizpůsobit současným změnám počasí?

Závislost na přírodě je maximální a nám nezbývá nic jiného než doufat, že se situace zlepší. Žádná opatření, o kterých se dnes mluví ve vztahu k zemědělství a suchu, nemají zázračný efekt. Je to běh na dlouhou trať. Nastávají klimatické změny u nás i na celé planetě.

Sledujete vývoj počasí ve vašem regionu v poslední době?

Musíme a podrobně. Průměrná teplota šla o dva stupně nahoru, srážek je o sto milimetrů za rok méně.

Které plodiny jsou vůči suchu nejodolnější?

Je to kukuřice, můžeme hovořit i o některých odolnějších odrůdách pšenice. Jenže bez vody nevyroste nic.

Jak se vyvíjí výnos?

Už loňský rok patřil k sušším. Pole měla potenciál dát průměrně na hektar kolem sedmi tun pšenice, sklidili jsme šest. Letos je vody ještě méně než loni touto dobou.