Vypadá jako pojízdný stánek na zmrzlinu. Ovšem místo zmrzlináře na něm sedí pohřební zřízenec. Díky Friedě totiž přiveze urnu na hřbitov, nebo třeba jen sveze nebožtíka na jeho oblíbená místa. Za nápadem stojí rodinná firma Memoria, která se zaměřuje na osobnější způsob posledního rozloučení.

Tyrkysově zbarvené nákladní elektrokolo pojmenoval autor nápadu Marijan. Speciálně uzpůsobené kolo podle něj zajišťuje bezpečný a stabilní převoz urny, která je viditelně umístěná v přední horní části nákladního kola.

Dolnodunajovičtí mají zpracovanou studii rozvoje veřejných prostranství, kterou představili lidem. Její součástí jsou návrhy nového využití hluchých prostor v obci nebo třeba zbudování pěších tras.
Dolním Dunajovicím se má navrátit původní ráz. Řeší se, co s veřejným prostorem

Právě viditelnost urny byla pro Marijana a jeho pohřební službu důležitá. „Nebožtík má být schopný, v uvozovkách, vidět svá oblíbená místa, na které ho Frieda odveze, a zároveň má být urna viditelná i pro ostatní návštěvníky. Smrt totiž patří k životu,“ zdůvodnil autor nápadu.

Catering pro pozůstalé

Samozřejmostí je stabilita kola, odolnost pmeumatik, které zvládnou hrbolatý terén hřbitovů, i dostatečný úložný prostor pod urnou. Zde totiž zřízenci převáží například i chladící box pro catering či občerstvení pro pozůstalé, pokud si ho při posledním rozloučení či projížďce přejí.

Nová protihluková stěna na dálnici D2 u Hustopečí.
Stěna na D2 u Hustopečí je hotová. Řidiči projíždí jedním směrem bez omezení

Ačkoliv je kolo pro převoz urny světovým unikátem, nechal se Marijan s manželkou Kristinou inspirovat v Dánsku, kde funguje elektrokolo pro převoz rakve. To ale rakouská legislativa neumožňuje. Podle Marijana by to ve Vídni nebylo ani proveditelné. „V Dánsku je mnohem obvyklejší jezdit na kole než ve Vídni. A taky je tam větší rovina. Na hřbitov v Hernalsu, kde je stoupání přes devět procent, by to pro kolo s rakví bylo těžké,“ srovnal Marijan.

Pohřební služba, kterou s manželkou a třemi dětmi vede, se zaměřuje i na osobní rozloučení pozůstalých s nebožtíkem s důrazem na udržitelnost. V nabídce mají bio a fairtrade rakve či různé dekorativní urny. Zemřelé pohřbívají jak do země, tak i spálením a následným uložením urny do hrobu na hřbitově či v přírodě.

Vlastní značka

Friedě nechybí ani registrační značka. Na té se ale místo kombinace písmen a čísel nachází nápis Kommzeitkommtrad, tedy nastane-li čas, přijde kolo.

Ilustrační foto.
Příliš dusičnanů v pitné vodě. Problém má vyřešit nový vrt u Ivaně

Olga Kelemenová, majitelka břeclavské Pohřební služby Kelemen, si nemyslí, že by něco podobného mohlo fungovat i v tuzemsku. „Je zde velký rozdíl v zákonnosti. Rakousko má jiný systém, tam pozůstalí vůbec nedostanou urnu do rukou. Pokud má někdo v Rakousku kremaci a chce uložit urnu, převeze a uloží ji pouze pohřební služba. Věřím proto, že zde něco podobného může dobře fungovat,“ okomentovala.

V České republice naopak s popelem mohou lidé nakládat podle svého uvážení. „Chtějí-li popel vysypat do řeky, tak to udělají. Stejně tak si z něj mohou nechat vyrobit těžítka, šperky, diamanty, dokonce už i popel rozsypáváme do několika uren, aby měl každý člen rodiny kousek blízkého zemřelého u sebe,“ přiblížila majitelka pohřebnictví.