Zkoušeli je odradit přípravky z pálivých paprik, ostrého pepře nebo voňavého hřebíčku. Koření kuchařů se ale u divokých prasat minulo účinkem. Vzrůstající počty černé zvěře dál pustoší nové výsadby stromků v lesích po celé jižní Moravě.

Vědci stále tápou, jak divočáky zlozvyk odnaučit. „Přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku byly poměrně nadějné, ale drahé. Nyní vyvíjíme jinou, levnou a účinnou látku, která má na divoká prasata repelentní účinky,“ prozradil Jiří Kamler z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

S vytrvalými zvířaty svádí lesníci nákladný boj, když se po kůrovcové kalamitě snaží obnovit holé plochy novou výsadbou. To, co zasází do půdy, zvěř zase vytáhne. „Divočáci sazenice vytahují nejčastěji v úvodních čtyřech týdnech po výsadbě. V silně postižených lokalitách může dojít k poškození až osmdesáti procent,“ připustil Kamler.

Ilustrační foto.
VIDEO: Jihomoravský fantom řádil v celém kraji, zloděje dopadly až okradené ženy

Divočáci stromky jen vytáhnou a ponechají bez jakýchkoli stop poškození. Stát za tím může prostá zvědavost. Podle údajů univerzitních lesníků dosáhly škody způsobené divokými prasaty na sazenicích v celé republice k desítkám milionů korun. Řešením je jejich řízený odstřel, repelenty, které jsou však nákladné nebo ploty. „Zásadním opatřením je intenzivní lov černé zvěře či odchyt do speciálních zařízení. Také oplocování vysazených stromů,“ potvrdila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

V celém kraji lesníci evidují na pět tisíc hektarů holin, na něž jen letos vysázeli skoro devět tisíc stromků. Nejvíce poškozeným regionem je okolí Černé Hory na Blanensku. „Devadesát procent lesa je pryč, a tak velkou plochu oplotit ani nejde. Na nově vysázené pasece byly hned druhý den všechny stromky vytahané venku, jako by je nikdo nezasázel,“ má zkušenost s divočáky Jaroslav Zelený, jednatel okresního mysliveckého sdružení Blansko.

Domnívá se, že na pachové repelenty a ohradníky si zvěř časem zvykne. „Kořínky mladých stromků se ošetřují proti plísni, přípravek prasatům voní rybinou,“ uvažoval Zelený nad tím, co divočáky láká.

Zdi u zastávky v Čertově rokli obsadili čerti. Tedy v podobě profesionálních graffiti. Ty zdobí i dalších jedenáct tramvajových mostů po celém městě.
Jako v pekle: v rokli řádí čerti, tramvajové mosty v Brně zdobí graffiti

Přestože se myslivci snaží černou zvěř v revíru držet v únosné míře, bude to podle nich stále složitější. „Ukrývají se v oplocených ohradách, kterých je stále víc. Redukce je tak komplikovanější,“ upozornil Zelený. V předchozích letech lovci na Blanensku odstřelili kolem padesáti kusů, letos zatím devět.

Přibližně dvacet procent zničené výsadby zaznamenali letos také správci lesů na Znojemsku. Nedávno tam s dobrovolníky vysazovali více než jedenáct tisíc stromků v lese u Mramotic. „Výsadbu jsme zabezpečili plotem. Další opatření spočívají v lovu černé zvěře a aplikaci repelentu,“ uvedla Jana Trojanová Městských lesů Znojmo.

Brněnská Mendelova univerzita loni ve svých lesích vysadila asi milion nových stromků. Oproti jiným lokalitám v kraji je divočáci poškodili minimálně. Přesto tamní vědci hledají řešení a vyvíjí nový přípravek. O jakou novou účinnou látku se jedná, ale dosud neprozradili. „Vzhledem k jednáním s případnými výrobci ji nemůžeme zatím zveřejnit,“ tajil Jiří Kamler.

Obnova lesů:

V kraji je třeba zalesnit 1 490 hektarů lesů.

Letos dokončují lesníci výsadbu 8,6 milionů stromků.

S přirozenou obnovou počítají na 450 hektarech.

Výsadbu jim ničí přemnožení divočáci, někde až z 80%.

Vědci z Mendelovy univerzity zkouší přírodní přípravky na odpuzení.

Na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku.

Nevýhodou je vysoká cena.

V jednání je výroba nového repelentu, jeho složení ale vědci zatím tají.