První pololetí mají za sebou dvě desítky dětí, které v září nastoupily do speciální třídy pro nadané žáky v břeclavské Základní škole Slovácká. Protože se osvědčila a setkává se s pozitivními reakcemi mezi rodiči, žáky i vedením školy, otevřou tamní v příštím školním roce třídu další.

Zájem o ni vzrůstá, což potvrzuje i počet dětí přihlášených k prvnímu kolu přijímacích zkoušek. To podle ředitelky Ivy Jobánkové absolvovalo třicet dětí.

Kuchaři. Ilustrační foto.
Školy chtějí posílat studenty do ciziny. Naučí se vařit nebo starat o důchodce

Za projektem, který nabízí alternativu ke klasickým třídám, stojí ředitel spolku Svět vzdělání Tomáš Blumenstein. „Děti jsou ve třídě spokojené a daří se jim. Stejně pozitivně reagují i rodiče. Na první letošní informativní schůzku přišlo asi padesát rodičů potenciálních žáků, zdá se tedy, že zájemců bude doopravdy dost. Z kolika dětí ale vybíráme, budeme schopní sdělit až v dubnu, kdy se uskuteční další zápis,“ řekl Blumenstein.

Třídy pro nadané děti
Třídy, které jsou součástí běžných škol, zřizuje spolek Svět vzdělání.
Žáci se již první rok učí angličtinu s rodilým mluvčím, systematicky rozvíjejí své logické myšlení a s pomocí učitele pracují jak na zdravém rozvoji celé své osobnosti, tak i na budování pozitivních vztahů ve třídě.
V kraji jsou takové třídy zatím čtyři. Kromě Břeclavi ještě i v Brně. Vzniknout by mohly v Hodoníně nebo ve Znojmě.
Pro přijetí musejí děti úspěšně projít přijímacím řízením.

O hromadném otevírání tříd v kraji se však podle jeho slov neuvažuje. „Rozšiřujeme se postupně, pomalu a pozvolna. Další otevírání bude záviset na tom, jaký zájem budou mít rodiče. Potenciál mají města jako Znojmo nebo Hodonín. Pokud se zde objeví zájem, určitě s nimi začneme pracovat. Aktuálně máme asi jedenáct takovýchto tříd. Naším cílem je udržet si kvalitu a vztah s rodiči a pracovat se třídami, které již fungují,“ naznačil Blumenstein.

Hodnotit výuku ve speciální třídě pro nadané děti je podle ředitelky Jobánkové předčasné. „Třída je rovnoměrná, rychleji se posunuje, pracovat s dětmi je jednodušší, jsou mezi nimi menší rozdíly. Spolu s touto třídou jdou souběžně dvě klasické, kde se samozřejmě děti naučí vše, co mají. Ve speciální třídě jdou však rychleji, naučili se například dříve číst. K práci také využívají tablety, což je i baví,“ srovnala.

Po Horní nádrži vodního díla Nové mlýny se bude plavit Munot. Loď vyrobená v roce 1936 ve Švýcarsku.
Nejdelší plavidlo na Moravě. Munot míří na Nové Mlýny

Problémy s učivem ve třídě zatím nezaznamenali. „Během pololetí odešel pouze jeden chlapec. Ne, že by nezvládal učivo. Rodiče spíš měli o výuce jinou představu,“ uvedla Jobánková.

Její slova potvrdila také Vlaďka Modrová, matka jednoho z břeclavských prvňáků, který třídu navštěvuje. „Protože nemám starší děti, nemůžu porovnávat s výukou v klasické třídě. Ve výběru speciální třídy jsme měli jasno především kvůli angličtině, logice a osobnostnímu rozvoji. Paní učitelka, se kterou jsme moc spokojení, má čas řešit s dětmi i jejich individuální potřeby, emoce a podobně, což je důležité. Čekala jsem možná více alternativnější způsob výuky, ale malý je nadšený,“ podělila se o svoji zkušenost Modrová.

Co ji překvapilo, bylo hodnocení. „Dostali jsme dvojí vysvědčení. Klasické se známkami z běžných předmětů a potom také vysvědčení za angličtinu a logiku. Osobně bych možná více než známky ocenila slovní hodnocení, ale jak jsem již řekla – nemohu srovnávat,“ přiblížila Modrová.

Laďa Kerndl při koncertu v Letovicích.
Nemocný Kerndl skončil na jednotce intenzivní péče. Je mimo ohrožení života

V kraji jsou třídy pro nadané děti zatím pouze čtyři. Kromě Břeclavi jsou hned tři v Brně. V Brně-střed v Základní škole Křídlovická, v Novém Lískovci v Základní škole Svážná a v Líšeni v Základní škole Horníkova.