První pololetí mají za sebou dvě desítky dětí, které v září nastoupily do speciální třídy pro nadané žáky v břeclavské Základní škole Slovácká. Protože se osvědčila a setkává se s pozitivními reakcemi mezi rodiči, žáky i vedením školy, otevřou tamní v příštím školním roce třídu další.

Zájem o ni vzrůstá, což potvrzuje i počet dětí přihlášených k prvnímu kolu přijímacích zkoušek. To podle ředitelky Ivy Jobánkové absolvovalo třicet dětí.

Za projektem, který nabízí alternativu ke klasickým třídám, stojí ředitel spolku Svět vzdělání Tomáš Blumenstein. „Děti jsou ve třídě spokojené a daří se jim. Stejně pozitivně reagují i rodiče. Na první letošní informativní schůzku přišlo asi padesát rodičů potenciálních žáků, zdá se tedy, že zájemců bude doopravdy dost. Z kolika dětí ale vybíráme, budeme schopní sdělit až v dubnu, kdy se uskuteční další zápis,“ řekl Blumenstein.

Třídy pro nadané děti
Třídy, které jsou součástí běžných škol, zřizuje spolek Svět vzdělání.
Žáci se již první rok učí angličtinu s rodilým mluvčím, systematicky rozvíjejí své logické myšlení a s pomocí učitele pracují jak na zdravém rozvoji celé své osobnosti, tak i na budování pozitivních vztahů ve třídě.
V kraji jsou takové třídy zatím čtyři. Kromě Břeclavi ještě i v Brně. Vzniknout by mohly v Hodoníně nebo ve Znojmě.
Pro přijetí musejí děti úspěšně projít přijímacím řízením.

O hromadném otevírání tříd v kraji se však podle jeho slov neuvažuje. „Rozšiřujeme se postupně, pomalu a pozvolna. Další otevírání bude záviset na tom, jaký zájem budou mít rodiče. Potenciál mají města jako Znojmo nebo Hodonín. Pokud se zde objeví zájem, určitě s nimi začneme pracovat. Aktuálně máme asi jedenáct takovýchto tříd. Naším cílem je udržet si kvalitu a vztah s rodiči a pracovat se třídami, které již fungují,“ naznačil Blumenstein.

Hodnotit výuku ve speciální třídě pro nadané děti je podle ředitelky Jobánkové předčasné. „Třída je rovnoměrná, rychleji se posunuje, pracovat s dětmi je jednodušší, jsou mezi nimi menší rozdíly. Spolu s touto třídou jdou souběžně dvě klasické, kde se samozřejmě děti naučí vše, co mají. Ve speciální třídě jdou však rychleji, naučili se například dříve číst. K práci také využívají tablety, což je i baví,“ srovnala.

Problémy s učivem ve třídě zatím nezaznamenali. „Během pololetí odešel pouze jeden chlapec. Ne, že by nezvládal učivo. Rodiče spíš měli o výuce jinou představu,“ uvedla Jobánková.

Její slova potvrdila také Vlaďka Modrová, matka jednoho z břeclavských prvňáků, který třídu navštěvuje. „Protože nemám starší děti, nemůžu porovnávat s výukou v klasické třídě. Ve výběru speciální třídy jsme měli jasno především kvůli angličtině, logice a osobnostnímu rozvoji. Paní učitelka, se kterou jsme moc spokojení, má čas řešit s dětmi i jejich individuální potřeby, emoce a podobně, což je důležité. Čekala jsem možná více alternativnější způsob výuky, ale malý je nadšený,“ podělila se o svoji zkušenost Modrová.

Co ji překvapilo, bylo hodnocení. „Dostali jsme dvojí vysvědčení. Klasické se známkami z běžných předmětů a potom také vysvědčení za angličtinu a logiku. Osobně bych možná více než známky ocenila slovní hodnocení, ale jak jsem již řekla – nemohu srovnávat,“ přiblížila Modrová.

V kraji jsou třídy pro nadané děti zatím pouze čtyři. Kromě Břeclavi jsou hned tři v Brně. V Brně-střed v Základní škole Křídlovická, v Novém Lískovci v Základní škole Svážná a v Líšeni v Základní škole Horníkova.