Žák přichází k okénku, aby odevzdal tác s talířem od oběda. Nejdřív ale téměř celé maso mizí v koši. Hned na to ho jeho spolužák poprosí, aby mu vysvětlil, proč to udělal. Zhruba tak bude vypadat jeden z bodů programu boje proti plýtvání na škole ve Višňové na Znojemsku. „Chceme naučit děti lepšímu vztahu k jídlu. A podle jejich názorů a poznatků poupravit skladbu pokrmů. Tu jsme už nyní obohatili především o zdravé suroviny,“ řekl ředitel Jiří Beran.

Škola ze zapojila do projektu Miluji jídlo, neplýtvám, za kterým stojí lidé z programu Skutečně zdravé školy. „Přejeme si, aby se do výzvy zapojilo co nejvíc škol. Množství vyhazovaného jídla si zaslouží naši pozornost,“ uvedl ředitel z programu Skutečně zdravá škola Tomáš Václavík. Dodal, že pro učitele připravili návody, jak děti poučit.

Ilustrační foto.
Nové knihy o Podyjí srovnají současnost s historií

Podle Václavíka končí v koši ročně v České republice až pětačtyřicet tisíc tun potravin a rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až dvě a půl miliardy korun.

Plýtvání potvrdila i Anna Kloudová, která pracuje v jídelně v Základní škole Mikulovice na Znojemsku. „Zrovna dnes jsem měla službu a žáci ve velkém jídlo vraceli. Jsou zmlsaní,“ podotkla Kloudová.

O projektu
• Miluji jídlo, neplýtvám je výzva pro školy, aby omezily vyhazování potravini ve školních jídelnách.
• Za projektem stojí program Skutečně zdravá škola.

I když se do kampaně zapojila zatím jen jedna škola z jihomoravského příhraničí, do programu Skutečně zdravé školy se jich hlásí hned několik. Cíl je nabídnout dětem kvalitní pokrmy a rozvíjet u nich zdravé stravovací návyky.

První kroky podnikly v Miniškolce Mateřídouška v Hodoníně. „Jsme zapojení už delší dobu, ale zatím se s programem seznamujeme,“ zmínila tamní ředitelka Renata Herodesová.

Podobné je to v mateřské škole v Klentnici na Břeclavsku. „Máme bylinkovou zahradu, pěstujeme si vlastní rajčata, okurky, dýně. Splňujeme tak už zčásti myšlenku zdravého stravování,“ sdělila tamní ředitelka Ivana Papajová.

Projekt podporuje i ministerstvo zemědělství v jídelně pro své zaměstnance. „Vaříme převážně z čerstvých nezpracovaných surovin. Chráníme tím zdraví našich strávníků,“ sdělila mluvčí ministerstva zemědělství Helena Šindlerová.

Genealog z Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity Martin Kotačka.
Původ příjmení Novák a Novotný souvisí se stěhováním obyvatel, říká genealog

Myšlenka se zamlouvá i Petře Hrazdilové z Břeclavi. „I doma vařím dětem zdravě, takže bych byla ráda, když by k tomu stejně přistupovaly jídelny,“ podotkla.