VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plánují zpřístupnit jeskyni. V tajemném krasovém labyrintu Moravského krasu

Blanensko – Před miliony let to bývala několikapatrová síť říčních chodeb v podzemí Moravského krasu. S jeskyněmi a propastmi. Postupně část z nich zanesly bahno, hlína a štěrk. Vstup do jeskynních prostor v lomu Velká Dohoda mezi Lipovcem a Holštejnem odkryli dělníci až při těžbě vápence v padesátých letech minulého století. A následně tajemný labyrint prozkoumali jeskyňáři. Do jedné části tamních prostor se možná zanedlouho podívají turisté.

17.2.2016
SDÍLEJ:

Odborná literatura popisuje systém podzemních prostor v bývalém lomu Velká Dohoda v délce přes pět set metrů, s propastmi a několika patry. Na snímku vlevo část chodby, která má být přístupná pro turisty. Foto: archiv Velká Dohoda a Moravský speleologický klub

Například Lukáš Malý z Adamova by tam nahlédl rád. „Moravský kras mě láká a jeho historie mě zajímá. O jeskynních chodbách ve Velké Dohodě jsem zatím neslyšel. Třeba v létě bych si tam rád udělal výlet, není to daleko," řekl Malý.

Prostory bývalého lomu a vápenky leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Už několik let tam nabízí různé atrakce přírodní areál Velká Dohoda. Lanové centrum, lezecké stěny, dětské hřiště i výukový program pro školy. Jako novinku chce letos provozovatel areálu otevřít jednu z bývalých říčních jeskyní pro turisty. V budoucnu možná ještě i nějakou další.

517 metrů je podle odborné literatury dlouhý jeskynní systém v bývalém lomu Velká Dohoda mezi obcemi Holštejn a Lipovec na Blanensku. Má několik pater, hloubku desítky metrů a jeho součástí jsou i propasti.

Informaci zveřejnil na facebookovém profilu Velké Dohody. „Delší dobu tady mají povolený výzkum jeskyňáři z Moravského speleologického klubu. Před lety odkryli část chodeb zanesených bahnem a usazeninami a postupně se dostali také do prostor, které byly objeveny už před padesáti lety při těžbě vápence. Právě chodbu, které říkají Horizont a ze které odstranili nánosy, chceme letos otevřít i pro návštěvníky našeho areálu. Má necelých sto metrů," řekl provozovatel Velké Dohody Evžen Tomášek.

Dodal, že nyní vyřizuje potřebná povolení u báňského úřadu a ochránců přírody. „O tomto záměru jsem slyšel, ale zatím na stole nemám žádnou žádost. Aktuálně tam má povolený speleologický výzkum Moravský speleologický klub," uvedl Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Podle Jana Mrázka z Moravského speleologického klubu se jedná o zhruba tři metry širokou chodbu dlouhou asi osmdesát metrů, která se dá projít vzpřímeně. Leží v nadmořské výšce bezmála pěti set metrů a patří k nejvýše položeným jeskynním systémům v Moravském krasu. „Jsou tam několikametrové nánosy usazenin, které jsme částečně odkryli. Nejmladší z nich mají asi osm set tisíc let. V usazeninách jsou i úlomky krápníků," poznamenal Mrázek.

Jeskyňáři se po letech průzkumů dostali také do hlubokých propastí a k podzemním zatopeným prostorám, které zůstaly po svém objevení padesát let skryté.

Jeskyně v Moravském krasu.Odborná literatura popisuje systém podzemních prostor v bývalém lomu v délce přes pět set metrů, s propastmi a hloubkou několik desítek metrů a s několika patry. „Areál Velká Dohoda zčásti funguje jako výukové centrum pro školy. Máme informační panely o botanice, zoologii či geologii. S texty geologa a klimatologa Václava Cílka o krasu, jeskyních a lomech. Postupně vše vylepšujeme. Připadne mi poučné, aby se děti s helmami a baterkami šly podívat do prostor, které vznikly před miliony let," poznamenal Tomášek. Sezona začne zřejmě v dubnu.

V budově bývalé vápenky má zase prostor historie původního využití areálu. Návštěvníci se tam dozvědí něco o obecné historii vápenictví i o těžbě vápence v Moravském krasu či o tom, k čemu se vápno a jeho složky využívaly a využívají. „Ve vápence jsem chtěl udělat muzeum s galerií o historii vápenictví v Moravském krasu. Nepodařilo se mi ale zatím získat dotace," dodal Tomášek.

Lom Velká Dohoda byl založen v roce 1928, za necelých padesát let provozu se v něm vytěžilo více než milion tun vápence. Ve své době byla Velká Dohoda největší a nejmodernější vápenkou v Moravském krasu. Naposledy se v lomu těžilo v roce 1975. Od té doby se areál asi dvacet let využíval jako místo pro dětské tábory.

Mapa chodeb objevených v padesátátých letech minulého století.

Autor: Jan Charvát

17.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stříhání keřů. Ilustrační foto.

Větve chytají do pasti řidiče i chodce. Majitelé je odstraní až po výzvě

Mladý hokejista brněnské Komety Martin Nečas.

Dobří holubi se vracejí. Martin Nečas míří zpět do Komety

Přehradu zamkl vedoucí lodní dopravy zlatým klíčem. Plavební sezona skončila

Brno /FOTOGALERIE/- Naposledy pro letošní rok se v neděli v podvečer svezli lidé na lodích brněnského dopravního podniku na Brněnské přehradě. Jednasedmdesátá plavební sezona skončila. Přehradu pro lodě symbolicky zamkli zlatým klíčem.

AKTUALIZOVÁNO

Jasno bylo už v poločase. Zbrojovka jede z Plzně bez bodu

Plzeň, Brno – Vyslechl si sice potlesk a skandování fanoušků, jenže ne z úst těch brněnských. Nového trenéra Zbrojovky Romana Pivarníka vřele přivítali příznivci Plzně, kterou ještě v minulé sezoně vedl. Návrat do známých míst se mu ale nepovedl. Brno v jedenáctém prvoligovém kole prohrálo na hřišti vedoucího týmu tabulky 0:3 a je dál předposlední. „Po fotbalové stránce se Plzni nemůžeme rovnat, ale chtěli jsme ji víc potrápit,“ posteskl si Pivarník.

AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Jižní Morava – Lékařský titul i všeobecná oblíbenost zamíchaly s pořadím nových poslanců, kteří ve sněmovně usednou. Možnosti zvolit konkrétního člověka pomocí kroužkování využila třeba Zdena Holomková z Březiny na Brněnsku. „U voleb jsem zakroužkovala kandidáta, kterého osobně znám. Vím, že pro naši obec dělá hodně a zaslouží si to,“ vysvětlila.

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vstup pouze na vlastní nebezpečí a se špunty v uších. Takové doporučení dostaly stovky lidí, které se v sobotu večer vydaly na brněnské výstaviště. Zazněla tam nejhlasitější skladba světa, Symfonie sirén. Dílo poprvé představil jeho tvůrce Arsenij Avraamov v roce 1922 v ázerbajdžánském Baku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení