K objevu přispěli i tamní obyvatelé, kteří archeologům hlásili četné drobné nálezy. „Nejdříve jsme se domnívali, že tudy mohli Římané jen procházet a předměty zde poztráceli. Četné nálezy nás ale nenechali v klidu. Snímkování z dronu a výsledky z pozemního geofyzikálního měření však ukázaly zřetelné tvary linií římských příkopů a podařilo se nám identifikovat i tři strany římského tábora, včetně jedné brány. Čtvrtou stranu opevnění pohltila voda Novomlýnských nádrží,“ přiblížil Balázs Komoróczy, ředitel Archologického ústavu v Brně, jenž se pobytu Římanů na jižní Moravě dlouhodobě věnuje.

Naleziště bylo pro samotné archeology velkým překvapením, nachází asi pět a půl kilometrů daleko od proslulého vojenského tábora Římanů na vrchu u Pasohlávek, blízko zatopené obce Mušov. „Tvary zasypaných objektů naznačují, že se jednalo o pevnost, jež zabezpečovala právě tábor na Mušově. Rozkládá se na ploše zhruba osmi hektarů a pobývat v ní mohlo posádka čítající na patnáct set vojáků,“ předpokládal Komoróczy.

Římsko-barbarský festival u Pasohlávek přenesl diváky o dva tisíce let zpátky
Válečná taktika? Zabít a zničit. Římané ale dali zajatcům u Mušova milost

Najít u nás takový tábor je podle archeologů velká vzácnost, v republice se jich nachází zhruba jen třináct. „Každý takový objev nás významně posouvá v poznání historie. Krátkodobých táborů Římské armády je na našem území velmi málo, ten u Drnholce je zaručeně nejnovějším objevem,“ dodal Marek Vlach, vedoucí střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů z brněnského ústavu.

Vedle speciální techniky a dronu přispělo k odhalení římského opevnění i zkušené oko odborníků, když v značně podmáčeném poli rozlišili obrysy staveb a obranných příkopů. Pomohla jim k tomu jiná struktura vegetace, ta se totiž na různém podloží liší vzrůstem či sytostí barvy.

Archeologický výzkum na stavbě kulturního domu v Drnholci odkryl dosud neznámou archeologickou lokalitu.
Nové nálezy archeologů? Dnešní Drnholec osídlili zřejmě už v jedenáctém století

Prokopat se přímo k základům by chtěli archeologové ještě letos, alespoň k některým částem. „Tak rozsáhlý útvar nelze ani vykopat celý, ale chtěli bychom ověřit a prozkoumat místo, kde stávala brána. Vše ale záleží na dohodě s vlastníkem pozemků,“ nastínil další plány Balázs Komoróczy.

Nový objev Drnholečtí vítají. „Je to pro nás novinka a rádi bychom se o tom dozvěděli víc. Nyní bude záležet na dohodě archeologů a soukromého vlastníka, na jehož pozemku se tábor zřejmě nachází. Pro obec je to každopádně zajímavé a v budoucnu by ji to mohlo i turisticky zatraktivnit,“ zvažovala Michaela Čápková, místostarostka městyse.